Už podruhé musel Berdych dohrávat své utkání až druhý den. Tradičnímu rytmu, který na čtyřech největších podnicích zaručuje stejný počet hracích i volných dnů, se na Wimbledonu 2016 ani nepřiblížil.
Po Alexandru Zverevovi však v úterý zkrotil i dalšího dravého mládence Veselého a zůstává naživu. Bitvu si sám zkomplikoval, když v pondělí nevyužil pět mečbolů. O den později ovšem prodal svoje zkušenosti.
Před devíti lety se právě na londýnské trávě poprvé protlačil do grandslamového čtvrtfinále. Teď je zpět, dokázal to počtvrté ve Wimbledonu a popatnácté celkem.
Jaké to je vrátit se do čtvrtfinále Wimbledonu?
Skoro ještě nevím. Zatím jsem si to pořádně neuvědomil. Teprve mi to dochází. Musím se tady soustředit na každý den, na každou chvíli. Všechno letí tak rychle. Nebyl čas si shrnout, co se dosud všechno stalo. Ale jo, je to fajn. Zatím solidní tažení. Zvládl jsem další těžkou zkoušku, teď se musím připravit na tu příští.
Plánoval jste naprosto vyhnat z mysli, že proti vám nastupuje krajan a dobrý známý. Podařilo se?
V tom zápase jsem neviděl nic zvláštního. Byl to soupeř jako kterýkoli jiný, musel jsem se vypořádat hlavně s údery, které přicházely z druhé strany. A moc jsem neřešil, jestli na ní stojí Čech, Polák nebo Maďar.
Veselý nastřílel 26 es a nasbíral dalších 32 přímých bodů z podání. Jak nepříjemné pro vás bylo jeho podání?
Servis je jeho velká zbraň, když mu funguje. Hodně z něj těžil. Takhle to má být, to k jeho hře patří. Když takhle bude podávat dál, je na správné cestě.
Jak obtížné vládly na kurtu v pondělí večer? Překvapilo vás, že utkání nebylo pro tmu přerušené dřív?
Už jsem skoro vůbec neviděl, což jsem opakoval rozhodčímu. Bylo mi řečeno, že musíme dokončit set. Oni ohlásí, že vzhledem ke snížené viditelnosti nefunguje jestřábí oko, ale my stejně musíme pokračovat, přestože ani velmi přesný stroj už míče neregistruje. Nemyslím si, že by lidské oko vidělo líp. Udělejte si o tom obrázek sami.
Během turnaje si hráči stěžovali na mokrý a kluzký kurt, vy jste nyní zažil jiné potíže. Mělo by se tenistům víc naslouchat, když se rozhoduje, zda v utkání pokračovat?
To je dobrá otázka. Myslím, že bychom rozhodně měli dostat větší slovo. My hrajeme. Rozhodují lidi, co sedí na židli. A to je podle mě nefér.
Co vám letělo hlavou při mečbolu, při kterém čárový rozhodčí chybně zahlásil aut? Co jste mu pak říkal?
Letělo mi toho hlavou hodně. Ale ne všechno ze sebe můžu dostat a pustit ven. Jenom jsem za ním přátelsky přišel a říkal, že příště to může zvládnout líp. Že to určitě dokáže. Jenom jsme se tomu zasmáli.
Dozvěděl jste se, proč vám nebylo umožněno dohrát v pondělí pátý set pod osvětlením na centrkurtu?
Chtěl jsem tam zápas dokončit, zvlášť když jsem hrál nepřetržitě několik dnů. Jenže jasnou odpověď jsem nedostal. Tak jsem to pustil z hlavy a nachystal se na dnešní dohrávku.
Jak dlouho vám po přerušení v hlavě strašilo pomyšlení na to, že musíte pátý set dohrávat v úterý?
Po odchodu z kurtu jsem nebyl nejšťastnější. Ale snažil jsem se to rychle vymazat z paměti, což byl můj hlavní cíl. A povedlo se. Využil jsem svých zkušeností. Na kurt jsem se vrátil silnější.
Povedlo se vám rychle usnout?
S tím nemám problém. Musím vyslovit své pocity, abych je ze sebe dostal. To se mi povedlo, než jsem odjel z areálu. Pak už jsem se jenom díval dopředu.
Vaším příštím soupeřem je Lucas Pouille. Jak dobře ho znáte?
Před Wimbledonem jsem s ním trénoval. Nikdy jindy jsem se s ním na kurtu nesetkal. Solidní hráč s vyrovnanými údery. Podrobněji se na něj teprve podívám. Udělám všechno, abych se na něj co nejlépe přichystal.
