Obr z Březnice se v něm utká s člověkem, který mu tak trochu změnil život. S Tomášem Berdychem. „Když jsme váhali, jestli přestoupit do Prostějova, motivovala mě přítomnost Tomáše, který už byl v top 50,“ říká Veselý.
První grandslamové osmifinále. Pravděpodobný návrat do elitní padesátky na žebříčku. Odměna 132 tisíc liber hrubého (asi 4,3 milionu korun).
Bezmála třiadvacetiletý levák prožívá asi nejkrásnější chvíle kariéry. A aby omamná euforie jen tak nezmizela, odmítá se jí poddat.
Bude však pro něj obtížné ovládnout všechny emoce, až v pondělí odpoledne nastoupí proti muži, který byl jeho idolem.
Jak je pro vás cenné, že jste výhru nad Dominikem Thiemem zaštítil i v dalším utkání?
Je to paráda. V Monaku jsem po vítězství nad Djokovičem nedokázal navázat na svůj výkon, podlehl jsem emocím. To se mi teď nestalo, měl jsem dva dny, abych se z té výhry oklepal. Proti Sousovi už jsem neměl roli úplného outsidera, ale pořád jsem nebyl papírový favorit. Snažil jsem se dostat do hlavy, že ani tentokrát nemám co ztratit. Zároveň jsem cítil, že šance je. Zvlášť na trávě, kde Sousa nemá mimořádné výsledky.
Jak se cítíte coby osmifinalista Wimbledonu?
Kdyby mi to někdo řekl před turnajem, asi se tomu zasměju. Mám neskutečnou radost, ale snažím se pořád kontrolovat. Neřešit, v jaké fázi turnaje jsem. Teď si půjdu zápas užít, proti Tomášovi nemám absolutně co ztratit. Můžu si to jenom vyzkoušet a dát do zápasu maximum. Už teď je to pro mě velmi povedený turnaj.
Co pro vás znamená, že se na druhou stranu sítě postaví Berdych?
Uvidíme, co se mnou emoce udělají. Tomáš je v Česku spoustu let jasnou jedničkou. Můžu ho maximálně zaskočit. Když budu dobře podávat, dokážu s ním určitě držet krok. Uvidíme, jestli nějaké šance dostanu.
Jak bude těžké zahodit respekt z věhlasného krajana?
Věřím, že dokážu prodat, co umím. Hráli jsme spolu loni v Šen-čenu, nebyl to špatný zápas, ale respekt jsem prostě měl. Tomáše si jako hráče neskutečně vážím, dokázal toho strašně moc. Klobouk dolů. Ale tyhle věci jdou stranou, půjdu na kurt vyhrát.
PŘED LETY. Malý Jiří Veselý se svým vzorem Tomášem Berdychem.
Jak moc jste k Berdychovi v dětství vzhlížel?
Byl pro mě velký vzor. Vraceli jsme se z Německa, když mi bylo dvanáct. Přemlouvali mě, abych šel do Prostějova. Rozhodlo i to, že v tam trénují profíci jako Jirka Novák nebo Tomáš, který ke mně byl věkově nejblíž a už se dostal do první padesátky. To mě motivovalo do Prostějova jít a pozorovat ho, jak trénuje a žije. Tenkrát ještě bydlel v Prostějově na domečku, rok dva jsme se tam potkávali, i když o mně asi nevěděl. O to zvláštnější pro mě zápas bude. Pokusím se porazit svůj idol.
Znáte se z Davis Cupu, jaký je váš vztah?
Pohodový, žádná rivalita. Osm let je dost velký věkový rozdíl, není důvod mít vypjaté vztahy. Berďa je pohodový kluk, s nikým nemá problém. Respektuju ho jako hráče, jako lidi se postupně sbližujeme. Třeba od něj ještě nějaké tipy dostanu.
