Se zaťatou pěstí a vyceněnými zuby slavil Berdych triumf nad Alexandrem Zverevem. Jeho i jasně zelené jeviště ozařovalo slunce, které se tentokrát neschovávalo za mraky a příjemně hřálo.
„Hrát o první neděli na centrkurtu se jen tak někomu nepoštěstí,“ řekl Berdych. Ve sváteční chvíli mu tleskali rodiče, manželka i členové jeho týmu.
Znovu mu statistici napočítali víc vítězných úderů než nevynucených chyb: 44 - 34. Ze 32 náběhů na síť vytěžil 26 bodů.
Do osmifinále postoupil na dvanáctém z posledních třinácti grandslamů a na osmém v řadě. Tentokrát se však před ním otevírá cesta i dál.
Kdyby porazil Veselého, střetne se s lepším z partie Tomic - Pouille. Až v semifinále mu hrozí střet se známějšími jmény Murraym, Kyrgiosem, Gasquetem či Tsongou.
Berdych se ale nyní soustředí pouze na příští mač s mladíkem, který v něm kdysi viděl svůj vzor.
Bylo utkání s nadějným Zverevem důležitým testem vaší formy?
Saša jednou klidně může vyhrát grandslam. Ještě o něm hodně uslyšíme. Ale já si nepotřebuju nic zkoušet a potvrzovat. Musím zvládnout jakéhokoliv soupeře. To se povedlo, což je hlavní.
Teprve počtvrté v dějinách se hrálo v prostřední „lidovou“ neděli. Byla atmosféra na centrkurtu jiná než obvykle?
Hodně podobná. Předchozí zápasy na centru jsem hrál s Djokovičem, Federerem, Nadalem... V nich stál celý stadion za nimi. V tomhle to dneska bylo jiné. Stejné je chování diváků. Jak jsou okamžitě všichni zticha, když se začne hrát! Je to skvělé tenisové publikum.
Capart Jiří Veselý se svým dlouhovlasým vzorem Tomášem Berdychem...
Jiří Veselý kdysi přestoupil do Prostějova i kvůli vám. Vybavíte si, kdy jste ho poprvé zaznamenal?
Těžko říct. Existuje ta srandovní fotka asi z roku 2004, kdy jsem už hrál na okruhu a on byl malý kluk. To je asi první moment, který nás může spojovat. Ale když se začal prokousávat nahoru přes futury a challengery, docela jsme se míjeli. Objížděl jsem jiné turnaje. Všichni se ptali, jestli spolu trénujeme. Ale nebyl čas. Když jsem se náhodou v Prostějově zastavil, on měl jiný program.
Byl jste jeho vzor. Pamatujete si třeba svoje mače s Jiřím Novákem, vaším českým předchůdcem ve špičce?
Jo, poprvé to bylo v Paříži - Bercy v roce 2005, to jsem vyhrál. Další rok v Halle přišla dobrá bitva. Vyhrál jsem 7:5 ve třetím setu. Nabízí se, že jsem tenkrát byl ten mladší a teď je to opačně. Ale beru Jirku jako každého jiného soupeře.
Jak vidíte Veselého šance prosadit se do špičky?
Nevím, jestli jsem ten nejlepší, který může předpovídat, jak se mu bude dařit. Je to ošemetné téma. Strašně moc věcí se může rychle změnit. Vycházím ze svých zkušeností, jak se moje kariéra rychle zlomila. Jirka už dokázal porazit velké hráče: Djokoviče, teďka Thiema. Potřebuje najít správný tým a nastolit správnou cestu, která mu bude sedět. Hlavní je, aby byl schopen si udržet výkonnost. Aby nelítal nahoru - dolů.
Co od pondělního osmifinále čekáte po tenisové stránce?
Viděl jsem jeho pár gamů proti Sousovi. Strávili jsme spolu nějaký čas na tréninku. Vím, co od něj očekávat. Tady výborně servíruje, což je základ, tak získává hodně bodů. Snaží se hru hodně měnit. Zkouší kraťasy z bekhendu. Jeho forhend se zlepšil, víc si na něj věří. Pro mě ale bude důležité se soustředit na svůj výkon a udávat tempo.
S krajanem jste neprohrál deset let. Připsal jste si jedenáct vítězství v řadě. Berete derby prestižněji? Chcete ukázat, že jste doma jednička?
Vůbec. Že jsme kamarádi z Davis Cupu a nějaký čas spolu trénujeme, pro mě končí, jakmile vlezu na kurt. Nekoukám nalevo, napravo. Chci vyhrát. Až když zápas skončí, může se dít zase něco dalšího. Budu se snažit nic si nepřipustit a půjdu si za svým.
