„Mohlo to být ještě o stupínek lepší,“ ujistil Michal Šlesingr poté, co svedl souboj tělo na tělo s čahounem Landertingerem. „Bohužel jsem ten závěr nedokázal udělat takticky tak, abych si s Landim poradil. Netušil jsem, že do posledního stoupání nad střelnici, kde mě předjel, dokáže vyvinout až takovou frekvenci. Plánoval jsem, že ho do té zatáčky nad střelnici prostě nepustím, že mě bude muset objíždět venkem. Ale nestihl jsem tam být tak rychle, abych mu průjezd ucpal.“
Přesto, páté místo je pro mužskou štafetu skvělé, ne?
Určitě, to je velice pěkné. Před startem bychom ho rozhodně brali, a tak se na to i musíme dívat. Ale čím blíž jste k těm stupňům, tím víc to štve. Závod se vyvíjel dobře, byli jsme na hraně za medailí. Žádná vyloženě zásadní chyba se tam neudála.
A vám se potom na posledním úseku běželo jak?
Cítil jsem se dobře, a právě proto mě zpětně trochu mrzí, že jsem nebyl schopný vymyslet něco jiného na toho Landiho. Rusové byli za námi deset vteřin, mohl jsem tedy zkusit nastoupit třeba na předposledním kopci ke stadionu. Mohl jsem to tam nakopnout, pokusit se ho urvat a trochu ho zlomit. Na druhou stranu on Landi není žádné vořezávátko, takže je těžké na něj něco vymýšlet. Patří k těm nejrychlejším ve světovém poli.
Také je o půl hlavy vyšší než vy a má páky mohutných ramen.
Je to tak, když přijde na spurt a vy vyvinete stejnou frekvenci jako on, tak má nakonec i ty nohy a páky o pět nebo deset cenťáků delší než já. Takže to někde musí být znát.
Porazili jste Francii i Rusko, štafetové velmoci, ale před vámi se najednou zjevila Kanada. Překvapilo vás to?
Je pravdou, že když někteří z favoritů zachybují a je šance skončit před nimi, tak se tam najednou ocitne tým, od kterého byste to nečekali. To je prostě biatlon, je to štafeta, čtyři články - a stát se může leccos. Stačí, aby se to jednomu ze silné štafety nevyvedlo a aby naopak týmu, který byste jinak podcenili, všechno sedlo. A jsou tam. Kanada dnes předvedla úžasný závod.
Věřil jste, že by si Brendan Green svoji pozici mohl odstřelit a vy byste si to tím pádem rozdali s Landertingerem o bronz?
On zrovna není slabým závodníkem, na posledním úseku v něm měla Kanada silný článek. Spíš bych čekal, že to od nich mohl zvorat někdo už dřív. Ale nestalo se, dokázali jet v kontaktu, udrželi se na medailové pozici a on jim pro tu medaili dojel.
Vždy, když jste přijel na střelnici, Green z ní už odjížděl.
No právě, to bylo ono. Pokaždé jsme s Landim přijeli a bedna zrovna odjela. Věděl jsem už po ležce, že náskok, jaký Kanada má, je víceméně nesmazatelný. Takže jsem se snažil soustředit spíš na boj o čtvrté místo, na Landiho a soupeře za námi, na Rusa Šipulina. Částečně to vyšlo, částečně ne.
Úspěch Kanaďanů, ale i vaše páté místo jsou pro vás důkazem, že v budoucnu můžete také vy medaili ze štafety získat?
My víme, že když nám závod sedne, tak to dokážeme. Dnešní páté místo nám tohle tvrzení víceméně potvrzuje. Nesmíme zbytečně dobíjet, nesmíme dělat taktické chyby a můžeme být i na té medaili.
Ole Einar Björndalen získal dvacáté zlato z mistrovství světa. Co jeho skvostné bilanci říkáte?
Ještě jsem mu nepopřál. Ale za vše, co předvádí na letošním mistrovství, si ho zaslouží. Je vidět, že je to pan biatlonista a že ho biatlon pořád ještě baví. Dokáže se připravit, když ví o svém vrcholu. Dokáže k němu napnout síly a koncentraci, a to z něj dělá tak dobrého závodníka.
