Ani nezastírá, jak se těší. „Bude to dobrodružství,“ říká manažer baseballové reprezentace Michal Müller o tom, co národní mužstvo čeká: „Stadion má kapacitu 20 tisíc diváků, mobilními tribunami by ji měli rozšířit ještě o dalších 10 tisíc. Takže si představte horkokrevné Mexičany a Španěly, k tomu určitě přijede spousta scoutů z USA, vždyť je to hned u hranic.“
V Mexicali, téměř milionové aglomeraci kousek od Kalifornie, totiž 17. března začne česká cesta za snem.
Baseballisté se tam zkusí v tvrdé konkurenci domácího Mexika, Německa a Nikaraguy probojovat na turnaj pro vyvolené: na World Baseball Classic 2017. Od věci není třeba srovnání s hokejovým Světovým pohárem.
„Je to mistrovství světa na druhou, protože na turnaj MLB uvolňuje své profesionály, což není vždycky pravidlem,“ vysvětluje Müller. „Před čtyřmi lety zápasy na stadionech vidělo téměř 800 tisíc fanoušků, televizní práva pak míří do více než dvou set zemí.“
Právě před čtyřmi lety Češi v kvalifikaci dvakrát prohráli (1:16 s Německem a 5:12 s Velkou Británií), pro národní tým to tehdy byla premiérová snaha o průnik mezi baseballovou elitu planety. Nyní je tu pokus číslo 2.
A české šance? „Mexiko bude rozehrané po zimě, Nikaragua taky, Němci si přivezou hodně naturalizovaných hráčů. Papírově na tom nejsme moc dobře, ale věřím, že uděláme maximum, abychom jedno místo urvali,“ říká Jakub Sládek, elitní český pálkař; ze čtyř kvalifikačních skupin postoupí jen vítěz.
Jakub Sládek, pálkařské eso české baseballové reprezentace.
Většina kádru se v úterý 8. března přesouvá z vlasti do Arizony, kde Češi absolvují přípravný kemp a v jeho rámci se utkají nejen s třemi týmy MLB (Chicago Cups, Milwaukee Brewers a San Francisco Giants), ale také s národními týmy Francie a Japonska.
Pak se autobusem, neboť by let těsně za hranici byl zbytečný, přesunou do Mexika. A tam zkusí překvapit. „Uspět, to by bylo něco nevídaného,“ přiznává Müller. „Utkat se s profesionály, co vydělávají v Major League Baseball třeba 20 milionů dolarů ročně...“
Hráči i funkcionáři věří, že bude pokračovat český baseballový progres posledních let. „Šance je vždycky, nicméně máme jasně nejtěžší skupinu,“ soudí Müller a připomíná další fakt: „Naše imigrační zákony jsou složité a je těžké, aby Američani s českými předky mohli dostat pas, občanství.“
V Mexiku by znovu po čtyřech letech měli reprezentovat Alex Sogard a Mike Cervenak. Oproti evropské konkurenci je to však málo.
„Na posledním mistrovství Evropy jsme sice byli čtvrtí, což je historický úspěch, ale zároveň neporazili nikoho silného,“ vzpomíná Müller. „Byl jsem trošku zklamaný, ale taky jsem si uvědomil, čím ostatní posilují. Nizozemcům dodává čím dál víc hráču Curacao, Španělé mají víc naturalizovaných z Jižní Ameriky a Italové zrovna tak... Mají jednodušší imigrační práva. I my musíme jít touhle cestou, chceme se pokusit o pár pasů.“
Při mexické kvalifikaci by si mohli Češi třeba vysloužit pozornost klubů z MLB, neboť jak připomíná reprezentační manažer: „Každý výjezd do ciziny znamená plné hlediště scoutů. Koukají po mladých.“
No a celkově by zkušenost mohla pomoci ve vizi ještě smělejší - s názvem olympiáda 2020. Do Tokia by se totiž baseball měl slavně vrátit, což by zvlášť v Japonsku, které tento sport miluje, byl vrchol pro kariéry mnohých.
„Šance je vždycky a hlavně: bez cíle nemůžete nikam dojet,“ nechce být Müller alibistou. „Za poslední tři, čtyři roky vidím obrovský posun v mládeži i v národním mužstvu, na tým jsem hrdý. Nicméně dostat se na olympiádu by bylo obrovsky těžké - Evropa bude mít jedno místo, takže by to znamenalo porazit úplně všechny včetně Nizozemska.“
Snít se má, proč ne? A už příští týdny ukáží, zda jsou i takto smělé ambice českých baseballistů oprávněné.
