Před rokem byla ve Fed Cupu nováčkem: v kanadském Quebeku se prala s nervozitou, než potvrdila roli favoritky.
Letos je leccos jinak. O Plíškové se už ví, že úlohu tahounky zvládá. V rumunské Kluži si spolu se zbytkem týmu užívá luxusu v moderní hale Polivalenta i v Grand Hotelu Italia, který s týmem obývá. A je připravená vést Česko za triumfem ve složitém utkání 1. kola proti domácímu výběru i s jeho hlavní hvězdou, třetí hráčkou světa Simonou Halepovou.
„Hrála jsem s ní třikrát docela vyrovnaně na dva sety. Uvidíme, jak to půjde tady,“ řekla Plíšková, 13.hráčka žebříčku, která by měla být českou dvojkou za obvyklou tahounkou Petrou Kvitovou.
Pomáhají vám vzpomínky na loňské finále v Praze?
Beru to jako samostatný týden. Ráda bych na Prahu navázala, ale je to něco jiného, jako nový turnaj. Navíc máme nepříjemné soupeřky, do toho je tu nepříjemný povrch, ne- jsme doma... Všechno je trochu jiné. Zkušenosti z Prahy mi pomůžou, když budu hrát, ale jede se od nuly.
Dodává vám sebedůvěru, co se vám loni proti Ruskám povedlo? (Plíšková vyhrála dvouhru za stavu 1:2 a následně pomohla k výhře v rozhodující čtyřhře – pozn. red.)
Vzpomínka je to hezká, myslím na ni docela často. Třeba když hraju blbě. (smích) Bylo to hezké – atmosféra, všechno... Byla jsem docela nervózní před zápasy a nevěděla, jak to dopadne. A taky to pro mě bylo všechno poprvé. Tak si na to občas vzpomenu.
Změnilo vám to život?
Asi tolik ne. Je pravda, že lidi v Česku mě začali víc vnímat. Do mého tenisu mi to dalo něco nového, přece jen takovou věc jsem ještě nezažila. Hrát před tolika lidmi... Z Fed Cupu jsem s tím měla zkušeností málo, takže mi to určitě pomohlo i do turnajů. Vím, že jsem zvládla tohle, tak už nic horšího asi nebude.
Poznávají vás lidé častěji?
Jo, to jo. V Praze moc nejsem, v Česku jsem byla všehovšudy týden za poslední čtyři měsíce. Trošku si pletou i ségru, sledujou ji, občas se někdo zastaví.
Dostáváte se na společenské akce, víc si vás všímá bulvár... Jak si na to zvykáte?
Je to trochu jiné, musíte si dávat pozor, co děláte. I když to já si úplně nedávám. Ale snažím se to moc nevnímat. Nechci, aby mě to nějak ovlivnilo. Nechci, aby to ovlivnilo můj tenis, můj život a všechno. Snažím se podle toho neměnit chování.
Co vás baví na fedcupovém týdnu nejvíc?
Ne že bych se ze začátku na Fed Cup netěšila, ale bylo to dost jiné oproti ostatním turnajům. Teď čím jich hraju víc, tím se víc těším. Znám se s týmem lépe než při finále předloni, kde jsem s ním byla poprvé. Myslím si, že máme celý týden takovou pohodu, jsou tu lidi, kteří se o vás postarají. I s holkama vycházíme všichni moc dobře.
Proč vás to dřív tolik nelákalo?
Do té doby jsem moc týmových soutěží neodehrála. Je to takové jiné než normální turnaje. Neměla jsem s tím moc zkušenost. Ne že bych z toho měla obavy, ale kromě čtyřhry jsem žádnou týmovou soutěž nehrála. Je to něco jiného, tréninky i celé dny jsou jiné než na normálním turnaji. Je potřeba si na to zvyknout, osahat si to. Dřív jsem vůbec nevěděla, jak to chodí v týmu.
Fed CupRumunsko vs. Česko Zápas 1. kola Světové skupiny se odehraje v klužské aréně Polivalenta zítra a v neděli (začátky ve 12.00 SEČ). Za Česko jsou v nominaci Kvitová, Plíšková, Strýcová a Allertová, Rumunky mají v sestavě Halepovou, Niculescuovou, Mituovou a Olaruovou. Utkání bude rozlosováno dnes v 11.30 SEČ. |
A teď?
Ostatní lidi z týmu kromě holek jsem dřív znala velmi málo, přitom tady jsme týden v kuse spolu. Teda kromě noci. (smích) Teď mi přijde, že už jsem si na to zvykla. Už se na ty lidi i těším. Je to jednou za čas, není to tak, že by to bylo každý měsíc. Myslím, že máme docela pohodu i srandu v týmu.
Vám navíc k pohodě dopomáhá nová kratochvíle –omalovánky. Kde se vzala?
Jmenuje se to Omalovánky pro pečlivé. Jsou normální papírové, pastelkami se tam vybarvují různé obrazce, ornamenty. Ale je to o trpělivosti. Koupil mi to táta. Teď je to docela moderní, má to víc holek, třeba Dominika Cibulková nebo Belinda Bencicová. Třeba to něčemu pomáhá. Rozhodně je to lepší než koukat do mobilu.
Vybarvujete si víc před blížícím se velkým zápasem?
Ne, to ne. Dostala jsem to k Vánocům, tak jsem kreslila v Austrálii. Když nejsem na telefonu, na večeři, prostě nemám vyloženě co dělat, třeba chvíli před spaním, tak kreslím.
Bavilo vás kreslení už jako malou?
Jako malá jsem moc nekreslila, nemám na to zrovna talent. Toto s tím nemá moc společného. Je to dobré na soustředění a trpělivost, kterou nemám, tak se jí snažím naučit.
