„To je až nad moje očekávání,“ přiznal šéftrenér Ondřej Rybář, kterému na úvod čtvrté zastávky biatlonového Světového poháru poté udělaly radost i ženy, zejména druhá Gabriela Soukalová a devátá Veronika Vítková.
Čemu přičítáte povstání mužů?
Byl bych nohama na zemi. Kluci mají natrénováno z léta, je otázka, co pak udělá hlava a okolnosti okolo. Během Vánoc se samozřejmě neflákali. Trochu jsme začali zase řešit věci zpátky, které je třeba mít pod kontrolou. To, co nám fungovalo.
Co vás tedy nejvíc potěšilo?
Cítím, že tým je zase trochu ve starých kolejích. Funguje. Je v něm to, co by tam mělo být. Jsme tu v šesti lidech, ale není tu nikdo, kdo by se cítil, že je tady do počtu nebo že by si to měl užívat. Kluci si opravdu váží toho, že tu mohou být. Snaží se dokázat, že jsou tu oprávněně. To je pro mě dobře, dělají to, co mají. Cítím, že tu je ctižádost a vůle za tím jít, zase ji tu nacházím a jsem za to rád.
Řešili jste ve vánoční pauze právě i tento problém?
Jenom trénovat se nedá. Určité věci jsme si vysvětlili. Jsem rád, že se to klukům povedlo. Potřebovali takový závod. I realizační tým. Někdy hledáte chyby a je to strašně těžké, bývá to malá věc, která však znamená hrozně moc. V prvním trimestru se toho sešlo spousta, počasí, nasazení do skupin, trochu jsme se prali s materiálovými věcmi. Ale i teď to mohlo být jinak – tři kluci jsou do patnácti, ale stačilo by menší zaváhání a taky mohou být třicátí.
Připravil jste větší dril než jindy?
Bylo to dost těžké. Ale bylo to spíš tím, že svěťák se koná o malinko později. Do 6. ledna jsme byli na Pokljuce, jindy už se 2., 3. ledna odjíždělo do Oberhofu. To nám dalo víc možností a myslím si, že to bylo o něco těžší než roky předtím.
A výsledek se dostavil...
Jsem rád, že to takhle dopadlo. Neřekl bych, že to třeba bude pokračovat pořád. Ale určitě je to něco, co bychom od chlapského týmu čekali, že se budou pohybovat vepředu. A budeme čekat na pódium, které věřím, že taky dopadne.
Radost vám musel udělat i výsledek žen. Je to potvrzení, že i po Vánocích takřka vše funguje, jak má?
Ano, tři holky na výrazných bodech. V této sezoně bych řekl, že se daří trochu nad plán - a holky v tom pokračují. A je to dobře, dává to naději pro štafetu, že by to mohlo vyjít na pěkné umístění.
Gabrielu Soukalovou postihla další zvláštní příhoda na střelnici se zapomenutou hůlkou. Čemu to přičítáte?
Ať už ji dřív ztratila dvakrát nebo třikrát, tak teď to byla trochu smůla. Chtěla rychle odjíždět ze střelnice a píchla si hůlku do podložky, která tam je a hůlka se tam zasekla. Byla to smůla v tom, že ona chtěla být rychle zpátky na trati. Dřív bych to připisoval tomu, že hůlka nebyla dobře nandaná. Systém, který ona používá, umožňuje velice rychlé nasazení poutka, ale když to jenom trochu neuděláte tak, jak jste naučený, tak se může stát, že hůlka někde spadne a nemáte ji pod kontrolou. To je taková daň. Jsou okamžiky, kdy sportovec možná přemýšlí o tom, o čem úplně nemá, už je na trati, kouká, jaký bude mezičas, jak to bude vypadat a nesoustředí se na věc, kterou by měl - a to je nandání holí, aby to dělal pořád stejně. Řekl bych, že u Gábiny jeto pořád ve fázi učení se. Ale určitě ji to nemáme za zlé, dneska to spíš byla smůla. Už si z toho děláme srandu, že chce být co nejdéle před kamerou, chceme to takto odlehčit. Jinak to samozřejmě mrzí, když to jsou tři desetiny na výhru ve Světovém poháru.
Dá se tomu předcházet, nebo se zkrátka takové věci v závodním napětí stanou?
Asi se ty věci stanou. Bohužel když se stanou někomu několikrát za sebou, tak bychom měli najít cestu, jak tomu předejdeme. Nemyslím, že bychom se nesnažili, nebo se Gabča nesnažila. Ale člověk by to někdy chtěl udělat nějak, jenže přijde okamžik, kdy je člověk rychlejší než myšlenka. Určitě z toho nejsme nějací zklamaní. Její druhé místo je super, je to zase pódium, které tu máme. Pro ní výrazné body do svěťáku. Jsem rád, jak to bere. Čekal jsem, jestli bude litovat - a asi v duchu ji to mrzí, ale bere, že druhé místo je fantastické. Prohrála o kousíček a ten závodník to takhle musí brát. Je tři desetiny za prvním místem, mohla přitom být pět vteřin za pódiem.
