Poprvé v kariéře je Veselý v Davis Cupu jedničkou - a tím spíš se čekalo, že přinese druhý bod v daviscupové baráži a uklidnění.
Jenže selhal. Pokořil ho soupeř, který je na žebříčku ATP o 124 míst níže. Devvarman ale zase ukázal, že mu podmínky v Dillí, kde od roku 2010 neprohrál, sedí. Působil neúnavně, rád se s Veselým pouštěl do dlouhých výměn a často je vyhrával.
Nakonec zvítězil překvapivě hladce, 3:0 na sety. Spoluhráči ho obestoupili a zasypávali gratulacemi. „Zato z mé strany to bylo hodně špatné,“ říkal 22letý Veselý.
Zničily vás místní podmínky?
Bylo to ode mě očividně špatné. Od začátku jsem se hrozně trápil. Jak fyzicky, tak i dechově jsem byl na padesáti procentech. Hned na úvod jsem se strašně zavařil a už se to se mnou táhlo po celou dobu. Nebyl jsem připravený nebo silný na to, abych podal stoprocentní výkon. Nebo aspoň výkon, který bych si přál podat. Bylo to z mé strany špatné. Je to pro mě smutné, zklamání, ale nedá se nic dělat. Teď už to určitě nezměním. V žádném případě to ale nechci vzdát. Jsme tady jako tým a ještě pořád máme dva dny před sebou. Pokusíme se ty dva body získat.
Devvarman dal dvacet es. Jak moc vás trápil servisem?
Když jsem viděl, jakou rychlostí podává, tak jsem byl zaskočen sám ze sebe. Nebyl jsem prostě schopen mu to jednak číst, jednak být na nohou tak, jak bych měl. Někdy jsem vůbec nereagoval. Podával hodně přesně, jeho servis byl nepříjemný, využíval hodně úhly, ale z mé strany to bylo hodně špatný.
Byly podmínky těžší než v předchozích dnech?
Opravdu nevím. Šel jsem na kurt a už první dva tři gamy byly tak strašně dlouhé, že jsem najednou byl odvařenej. Víceméně už jsem se jenom bránil, poněvadž jsem prostě nebyl schopný na kurtu běhat a hýbat se tak, jak bych si přál. Nechci hledat nějaké výmluvy, je to zklamání.
Neměl jste v plánu nastoupit na soupeře důrazněji?
Určitě jsem mohl víc tlačit. Ale když nejste úplně připraven nebo fit, tak se ty výměny těžko zkracují, když to nejde úplně přirozeně. Snažil jsem se najít nějakou cestu, abych to rozdýchal, rozpumpoval. Ale po každé druhé výměně jsem nebyl schopný se povzbudit, dát si nějakou pěstičku. Spíš jsem byl rád, že stojím na nohou.
Co s vámi tým zkoušel dělat mezi sety, aby vás povzbudil?
Dostával jsem hodně prášků, vitamínů a regeneračních prostředků k tomu, abych se fyzicky rozjel. V šatně jsem se byl zchladit. Pak jsem přišel, úvod setů byl pokaždé ještě celkem O. K., ale poté to soupeř bohužel vždycky nějakým způsobem otočil. Věděl jsem, že to může být náročné hlavně fyzicky. Herně bych měl být lepší, ale dneska to tak vůbec nevypadalo. Štve mě to.
Zažil jste někdy něco podobného?
Nemůžu si vůbec vzpomenout, jestli jsem byl někdy takhle fyzicky vyšťavený. Řekl bych, že ne. Snažil jsem se hodně doplňovat tekutiny, ale asi to pořád bylo málo. Jestli to bylo tím, že jsem jednička... Před zápasem jsem si to nepřipouštěl, prostě jsem přijel s tím, že chci uhrát svoje body, které uhrát mám. Ale na úvod se to podělalo. Je to na jednu stranu zklamání, ale musím zabrat, dostat se z toho co nejrychleji. A pokud dostanu v neděli šanci znovu hrát, tak bych měl mít daleko větší motivaci získat bod a nějakým způsobem tohle napravit.
Sehrál roli i pocit zodpovědnosti za zbytek týmu?
Možné to je. Nějaké zápasy jsem sice v Davis Cupu odehrál, ale ještě jich nebylo tolik. Nechci hledat výmluvy. Byl jsem do týmu povolán, že jsem jednička a že se očekávají body. Selhal jsem. Beru všechnu zodpovědnost na sebe a jede se dál. Zítra je debl a v neděli se pokračuje. Pokud dostanu šanci, tak udělám vše pro to, abych týmu pomohl.
Může vás ta zkušenost, ač negativní, posílit?
Každá zkušenost je prospěšná, i ta negativní. Budu se snažit i z tohoto zápasu poučit, abych byl příště silnější.
