Ještě před tím, než se oba zastavili před kamerami a diktafony, se radostně objali a jejich oslavný křik byl reklamou na euforii. Tomáš Satoranský a Jan Veselý jsou pořád spolu. V pokoji v hotelu, v mixzóně po zápasech. Ale hvězdy z nich samozřejmě činí hlavně dění na basketbalové palubovce.
Češi na mistrovství Evropy vyhráli už potřetí, Belgii zdolali 66:64 a s předstihem postoupili ze skupiny do play-off; ve čtvrtek na závěr mohou proti Litvě (od 20.30) dokonce útočit na první místo. A není pochyb, komu děkovat.
„Každé mužstvo, jakkoli působí jako tým, potřebuje osobnosti a individuality, které dokážou rozhodovat. Tomáš i Honza plní, co se od nich očekává - za to před nimi klobouk dolů,“ velebí kapitán Jiří Welsch dvojici talentů, kteří pomáhají českému basketbalu vzhůru.
Jan Veselý zakončuje.
Tomáš Satoranský (vlevo) v obraně.
Jsou to výstižná slova. Jakkoli i proti Belgii k úspěchu pomohl semknutý, kolektivní výkon, tihle dva čněli. Nebýt dlouhána Veselého, jeho 21 bodů a síly pod košem... Satoranský zase vstřelil klíčovou trojku a v závěru, kdy vše gradovalo, proměňoval trestné hody.
Oba parťáci se vždy těší na to, až společně nastoupí za národní tým. Až začnou předvádět basketbal plný energie, efektního zakončení, smečí a kousků pro ty nejzdatnější. „Známe se asi deset let, hráli jsme spolu za mládežnické reprezentace a ani to už nemusíme trénovat. Přijdeme první den - a víme o sobě všechno. Funguje to,“ líčí Veselý.
Kapitán: Kdo jiný než oni dva?
Není jednoduché být těmi, od nichž se čekají zásadní příspěvky. Dvojici S+V však tenhle tlak nedrtí. „Lídry mužstva byli už na minulém mistrovství Evropy. A kdo jiný by se jimi měl stát než hráč Barcelony a spolu s ním hráč se zkušenostmi z NBA a euroligových Final Four?“ ptá se řečnicky kapitán Welsch.
Tomáš Satoranský na evropském šampionátu utkání proti Lotyšsku.
Oba se ještě jako teenageři vydali za hranice. Čahoun Veselý do Bělehradu, kde si oblíbil balkánský naturel a získal takový věhlas, že si jej Washington vybral v roce 2011 jako šestku draftu - v NBA se však moc neprosadil, neseděl mu individualistický svět megahvězd, a tak je zpět na rodném kontinentu, nyní hraje za velkoklub Fenerbahce Istanbul.
Satoranský zase přes španělskou Sevillu doputoval ke gigantovi z Barcelony. I on už je pár let v kontaktu s NBA; s Washingtonem, který si ho vybral jako číslo 32 ve druhém kole draftu, ho za rok čeká další kolo jednání.
Už tato fakta z nich činí výrazné tváře českého sportu.
Kouč: Tomáš je srdcem týmu
Na probíhajícím šampionátu rozhodně nežijí ze své pověsti, naopak. Mají výborné statistiky: Satoranský hraje průměrně přes 31 minut s bilancí 14,5 bodu a téměř 7 asistencí. Veselého čísla znějí: přes 18 bodů a rovných 10 doskoků.
Veselý je výjimečný atlet, na svou výšku velmi pohyblivý, čímž zapadá do českého „tempobasketu“. Satoranského zdobí nejen to, že už ve svých 23 letech suverénně zvládá roli lídra.
„Tomáš je srdce týmu, mužstvo si bez něj nedokážu představit,“ líčí Ronen Ginzburg, izraelský kouč reprezentace. „Je hrozně soutěživý, nechce prohrát ani na tréninku. To se nedá naučit, s tím se musel narodit. Když udělá chybu, jako když v závěru s Belgií ztratil zbytečně míč, nikdo není víc naštvaný než on. Navíc ještě není na vrcholu, bude ještě lepší. Je skvělým příklad pro děti nejen proto, že vysoko skáče, ale i kvůli jeho pracovitosti, soutěživosti a radosti z basketbalu.“
Veselý je pouze o rok a půl starší, i u něj lze myslet na progres. Češi v kamarádech z jednoho pokoje našli dvě basketbalové superstar. Navíc jde o příběh, jenž stále nekončí.
