„Těžká etapa, hodně těžká,“ bilancoval König středeční pyrenejské dějství, které zavedlo cyklisty také na dva ze čtyř vrcholů někdejšího „Okruhu smrti“, tedy Aspin a Tourmalet.
„Trvalo 90 kilometrů, než odjela skupina, takže prvních 90 kilometrů se závodilo úplně natvrdo. A až potom na nás čekaly tři těžké kopce, včetně Tourmaletu,“ popisoval.
„Navíc když máte žlutý dres, závod musíte kontrolovat hned od začátku. Hlídali jsme, kdo je v které skupině uprchlíků, aby nám pak neujel někdo nebezpečný nebo aby nebylo ve skupině příliš mnoho uprchlíků. To nás stálo docela hodně sil. Použili jsme na to pět lidí.“
Celý tým Sky měl tentokrát na sobě žluté přilby a žlutá startovní čísla, náležící nejlepší stáji v pořadí soutěže týmů. Froome, König, Porte a spol. před etapou předpovídali obranářské práce a varovali před vznikem možné koalice soupeřů napříč dalšími týmy.
Cyklisté na Tourmaletu v jedenácté etapě Tour de France.
„Myslím, že tam taková koalice i byla,“ usoudil König. „Právě na těch prvních 90 kilácích nám to všichni chtěli udělat těžké. Spousta týmů v tu dobu útočila a dávala nám tím najevo, že to nebudeme mít jednoduché.“
Až po odjetí sedmi uprchlíků v čele s Polákem Majkou, kteří konečně nikomu z mocných stájí nevadili, se tempo pelotonu zklidnilo. „Všichni byli rádi, že ta skupina je konečně pryč.“ Tým Sky se pak snažil tempo určovat až pod Tourmalet, kde starost o něj převzala stáj Astana.
Tou dobou však už všechny sužovalo také úmorné 33stupňové vedro, ve kterém tál asfalt. „To horko si vybralo daň. Bylo ještě horší než nadmořská výška. Z pelotonu odpadala spousta jezdců a balík se už na Tourmaletu ani nedal nazývat balíkem,“ říkal König.
Odpadl také on. „Jel jsem o nějakých 30 nebo 40 wattů míň než na Giru.“
Legendární vrchol Tourmalet znal už z loňska. Tehdy ho překonal mezi prvními. „A dneska se mi vůbec nelíbil,“ porovnával. „Je dlouhý a prudký. A do toho to teplo. Kolem trati bylo opět hrozně moc diváků. Kdyby se mi jelo dobře, asi bych si to i užil. Ale protože se docela dost trápím v kopcích, aspoň mě ti lidi občas povzbudili.“
Při sjezdu z Tourmaletu se potom Warren Barguil málem střetl s kravami, právě přecházejícími silnici. Věděl o nich také König. „Ale naštěstí akorát utekly.“
Ještě jeden krutý pyrenejský test je nyní čeká, ve čtvrtek se čtyřmi vrcholy a se závěrečným výšlapem na Plateau de Beille.
„To bude snad ještě těžší etapa než dnes,“ očekává český jezdec. „Už abychom byli z těch Pyrenejí pryč.“
Přitom než Tour začala, tak se sem těšil...
„Jo, to je pravda,“ přitaká kovaný vrchař. „Je to ale o tom, jestli má člověk ty nohy. Když je nemáte, tak vás to tolik nebaví a nemáte ze závodění takové potěšení.“
Přesto je odhodlán udělat možné i nemožné, aby žlutý dres Chrise Frooma mohli oslavovat také v Paříži.
„Zítra se pokusíme Froomiemu hlavně ze začátku etapy pomoci a pak nějak přežít ten zbytek. Chci mu zůstat co nejdéle k ruce. Záleží ale také na tom, jak se etapa bude vyvíjet. Jestli odjede skupina na rovině, nebo až na prvním kopci. Podle toho zvolíme tempo a uvidíme.“
