„To by byla odjištěná nálož, splnění atletického snu,“ přiznává rodák ze Staroviček u Hustopečí, který se už rok a půl připravuje v pražském Olympu.
Mezi atlety platí za smolaře. Loni v létě skočil dvakrát 794 centimetrů, limit na otevřené mistrovství Evropy v Curychu byl vzdálený pouhý centimetr. Podruhé zvládl zmíněných 794 při mistrovství republiky v Ostravě, bylo to ve třetí sérii, ale při pátém pokusu si natrhl břišní sval a sen mu proklouzl mezi prsty.
„Bohužel jsem se až potom od šéftrenéra Tomáše Dvořáka dozvěděl, že bych pro Curych dostal divokou kartu. Už je to pryč, ale v této halové sezoně jsem loňské léto v hlavě měl a ze začátku sezony jsem do toho tolik nedupal.“
Limit pro účast na šampionátu v Praze splnil počátkem února v Linci, výkonem 793 centimetrů vyhověl svazovým kritériím o plných třináct centimetrů.
Myšlenky na osm metrů
„To už byla docela paráda. Byl jsem spokojený, ale teď v O2 areně by to chtělo posunout na osmičku. To je i kvalifikační limit na finále.“
To ale nejsou všechny jeho plány a cíle. „Rád bych překonal český halový rekord v kategorii do 22 let, který výkonem 811 z roku 1994 drží Roman Orlík. V neděli mi bude právě dvaadvacet, takže teď mám poslední šanci,“ pokyvuje hlavou mladý atlet, který už má dva halové a jeden letní titul mistra republiky.
Trenér Josef Karas jej však usměrňuje. „Ten rekord by samozřejmě byl pěkný, ale šlo by jen o třešničku. Důležitější je postup - ani nemusíš skočit osm metrů, mohlo by stačit i 790, možná 795 centimetrů. Na to rozhodně máš. Osmičku si schovej na páteční finále, ve tvých silách je taky,“ ujišťuje svého svěřence.
V Praze začal Juška studovat Vysokou školu ekonomickou. „Ve skupině je nás dvanáct a studovat „musíme“ všichni - trenér nám vtlouká do hlavy, abychom pilovali nejen atletiku, ale taky vědomosti ve škamnách. Má pravdu, může se to hodit,“ přemítá.
Mít tak kotník jako Saladino
A jak proběhlo přesvědčování ke studiu doslova? „Podle trenéra je blbost, abych mimo trénink seděl půl dne na ubytovně a šťoural se v nose. Je to tak, nejspíš bych umřel nudou,“ přiznává atlet, který má už několik roků velký vzor.
Kdo jím je? Panamský dálkař Irving Saladino, olympijský vítěz z Pekingu 2008 a mistr světa v hale i venku. „Líbí se mi jeho styl skákání. Ostatní dálkaři skáčou silově, ale on má úžasný kotník, který jej vynáší nahoru. Mít tak takový!“ usmívá se.
Na svůj závod zakoupil patnáct vstupenek hlavně pro rodinu a příbuzné. „Všem bych chtěl udělat radost postupem do finále. A taky trenérovi Zbyňku Chlumeckému z Břeclavi, který mě připravoval do odchodu do Prahy a vštípil mi lásku k atletice,“ nezapomíná Juška na vděčnost.
