Bolt stovku běžel za 9,6 sekundy, pak to dokázal o desetinu rychleji. Teď se mluví o tom, že by během olympijských her v Londýně mohl nejkratší atletický sprint prolétnout v čase, který bude za desetinnou čárkou začínat čtyřkou.
"Kdo ví?" říká on sám. "Spíš si myslím, že něco speciálního se může stát na dvoustovce. Stovka je techničtější, pokud pokazíte i jen jednu věc, nikdy nebudete rychlí. Dvoustovka je mi přirozenější. Takže se dívejte a uvidíte," slíbil.
Je Bolt lepší než před dvěma lety? Rychlejší, víc natrénovaný tak, aby mohl znovu vylepšit vlastní světové maximum? Vůbec to není třeba, Bolt při příhodné konstelaci může znovu posunovat lidské hranice, ví profesor John D. Barrow.
Rekordní čas nejrychlejšího muže planety ze světového šampionátu v roce 2009 předběhl všechny teoretické výpočty, i přesto teď britský matematik tvrdí: Mohl by zlepšit svůj výkon 9,58 sekundy o 13 setin ve třech relativně jednoduchých - a legálních - krocích.
Nejdřív musí Bolt zlepšit překvapivě slabou startovní reakci, vypočítal britský profesor v magazínu Significance. Kdyby svůj reakční čas stlačil na 0,1 sekundy, což je pravidly povolené minimum, dostal by se na čas 9,53 sekundy. V rekordním Berlíně se z bloků odlepil 146 tisícin po startovním výstřelu.
"Je evidentní, co je Boltova nejslabší stránka: reaguje velmi pomalu na startovní výstřel," tvrdí Barrow. "Kdyby svůj start vylepšil, ani by nemusel běžet rychleji, a čas by měl lepší."
Zadruhé, což lze ovšem jen těžce naplánovat a zařídit, by měl jamajský blesk ve svém rekordním pokusu maximálně využít síly větru. Tři procenta výkonu atleta totiž pohltí odpor vzduchu. Když v Berlíně běžel pro rekord, do zad mu foukalo rychlostí jen 0,9 metru za sekundu. Kdyby ho poháněl maximálně povolený vítr o síle 2 metry za sekundu, svůj čas by mohl stáhnout o dalších 5 setin na 9,48 sekundy.
A závěrečnou radou cambridgeského matematika je: Za rekordem vyjeď někam do hor. Vyšší nadmořská výška snižuje hustotu vzduchu a tím i odpor. Důkazem byly v roce 1968 olympijské hry v Mexico City, 2 240 metrů nad mořskou hladinou, na nich sprinteři zaznamenali velké posuny na krátkých distancích.
Jenže dnes jsou světové rekordy ratifikovány jen tehdy, jsou-li překonány na stadionech do tisíce metrů nad mořem. I v takové výšce by ovšem Bolt mohl stáhnout další tři setiny. Na papíře vypočítaný světový rekord tak má hodnotu 9,45 sekundy.
"Bylo by to úžasné zlepšení a dalo by se ho dosáhnout i bez toho, že by byl Bolt lepším běžcem," předvídá Barrow. "Je to jen důkaz toho, jak daleko jsme od nejvyšší možné rychlosti, jakou dokáže člověk na stometrové trati vyvinout."
