Pro tentokrát zůstávají jen ty rukavice a brusle. K nim si na tréninku obléká sportovní mikinu.
Z cédéčka však opět zní soundtrack z 37 let staré filmové klasiky, trilogie Kmotr. Právě do něj se Verner v olympijské zimě převtěluje.
Od mantinelu ho pozoruje Natalija Karamyševová, jeho kostymérka i uznávaná tanečnice. "Málo zvýrazňuješ přechod z ponuré do veselé části. Víc se usměj, rozjař se," nabádá směsicí češtiny a ruštiny. Verner se na rozkaz rozzáří a nádavkem na Karamyševovou v průběhu jízdy vyplázne jazyk. "Jenže ona ho vyplázla první," hájí se.
Na konci mě to rve na kusy
Proč právě Kmotr?
"Spískala" to kanadská choreografka Lori Nicholová. Už v únoru si do diáře poznamenala: "Tomas: What about Godfather?" Neboli: Co kdyby byl Tomáš Kmotrem? Když za ní v červnu přiletěl, diář mu ukázala. "Proč ne?" řekl.
Ale... Nebylo by to rouhání? Příliš velké sousto? Vždyť Kmotra vminulosti ztvárnil na ledu legendární Francouz Candeloro, tedy "pan herec, který té postavě vtiskl život". Nejen to. Na turínské olympiádě byl Kmotrem rovněž zlatý Rus Pljuščenko! "Jenže ten z filmové hudby použil jen dvakrát 15 vteřin."
Své trenérce Vlastě Kopřivové, která zůstala doma, poslal Verner v červnu z Kanady mail. Ujišťoval ji: "Bude to úplně jiný program než Pljuščenkův." Odepsala: "Jsi dospělý, tohle si vyřešíš sám."
Dvakrát po sobě si pustil na videu celou filmovou trilogii. S týmem okolo Nicholové týden vybírali a střihali čtyři a půl minuty hudby. Další týden ji upravovali, dotvářeli choreografii. Učil se dílek po dílku.
V srpnu jel Kmotra poprvé v celku. V polovině října došlo na závodní premiéru v Paříži.
Skončil druhý. Zaujal.
"Chtěl jsem letos sáhnout do jiného žánru. Bude to větší divadlo než loňské tango," říká a hned předvádí svůj ledový příběh.
"Ze začátku bruslím tak, abych ukázal, jakou moc a sílu Kmotr má." Tady skáče i přetěžkou kombinaci, čtverný toeloop s trojitým. Načež začíná veselí, svatby, exkurze do rodinného života Kmotra aneb Vernerovy krokové pasáže. "Zato prostřední lyrická část, to je smrt mé manželky, oplakávám ji. A na konci už nemám sílu bojovat dál. Mí blízcí umírají a mě to rve na kusy."
Právě o závěrečné pasáži se s trenérkou nejvíc přel. "Jízda negraduje tak, jak jsem býval zvyklý," tvrdil, přemýšlel o úpravě hudby.
Kopřivová mu na trénink přináší list papíru a s úsměvem říká: "To je mé tiskové prohlášení."
Stojí v něm: "Na hudbě ve volné se nic měnit nebude, budeš se měnit ty." Tudíž: "Tomáš se pořád moc soustředí na skoky a hrany, ale málo Kmotra hraje. Přitom on je duší komediant. Musí prostě tu tragédii víc zahrát."
Se čtveráky musím šetřit
V pražské hale Hasa, kam si odskočili ze svého "druhého" domova v německém Oberstdorfu, není led dokonalý.
Chybějí peníze, na rozdíl od Němců jej tu rolbaři ošetřují studenou, nikoliv teplou vodou. Je zima, 7 stupňů. Při rozježdění Verner mrzne, teprve když mu trenérka pustí hudbu, rozproudí krev v těle. "Ale pár stupňů navrch bych přivítal."
Nemá led sám pro sebe, uhýbá šesti dalším krasobruslařům. "Už jsme si na sebe zvykli. Vím, kdo kudy jezdí. Jen když hraje má hudba, neznám bratra."
Drží se taktiky, kterou zvolil po psychickém selhání na minulém mistrovství Evropy. Den co den předvádí na tréninku celou volnou jízdu i krátký program. Potom piluje prvky, které mu nešly. Kopřivová pětkrát vrací hudbu na pasáž s trojitým axelem, ten ho právě dnes zlobí."Zato čtverák byl parádní."
Zatímco axel zkusí šestkrát za trénink, se čtvernými skoky šetří, jsou exkluzivním zbožím. "Není řešením naskákat jich denně dvacet. To by odnesly svaly i klouby."
Dopadá na led a trenérka hned třikrát ostře tleskne, což v jejím podání znamená: Přidej!
"Tleskám, když po skoku příliš zvolní, když výjezd není dost pevný," líčí Vlasta Kopřivová.
Po hodině a půl na ledu má Verner taneční lekci v tělocvičně u Jaroslava Langmajera. Pak krátká pauza, vypije dvě koly a vrací se na led.
Svoji hudbu z Kmotra uslyší do her ve Vancouveru více než 300krát. Pustí si ji i těsně před olympijským vystoupením. "Na suchu, do sluchátek. Kvůli motivaci."
Deset měsíců se učí a bude učit roli ledového mafiána. Osmnáctého února se ve Vancouveru dozví, zda jeho Kmotr zemře v tichosti, nebo se obohatí o slávu a olympijskou medaili.
