Pan profesor Higgins vyučoval v Praze. Ne správnou výslovnost, ale snooker

Místo švihácké hůlky držel v ruce elegantní tágo, chování i skromný úsměv měl jako pravý gentleman, k dokonalosti literárního vzoru mu chyběl snad jen cylindr. Stejně jako profesor Higgins ze Shawovy hry Pygmalion i John Higgins vyučoval. Ne v Londýně, ale v Praze. Ne správnou výslovnost, ale snooker.

John Higgins v Praze. | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Ne Lízu Doolittlovou, ale pekaře z Českých Budějovic. "Byla to velká škola," uznal Lukáš Křenek, neboť právě on na "studium" z jihu Čech přijel.

Nejlepší český snookerista Křenek se v sobotu v rámci světové série utkal s úřadujícím mistrem světa Higginsem a podle očekávání hladce prohrál. "Lukáš je výborný hráč, ale Higgins je o x tříd výš," zhodnotil duel Tomáš Kejla, komentující snooker pro Eurosport.

Křenkův zápas byl nejzajímavějším ze čtyř soubojů, v nichž vždy nastoupil zástupce české špičky proti hráči světové extratřídy. Tři Křenkovi kolegové prohráli, aniž uhráli jediný frame čili hru, jemu se jednu vyhrát podařilo, čímž zaznamenal aspoň dílčí český úspěch.

V čem se liší "kulečníkové" sporty

Pool:
Cílem je potopit "své" koule jednotného rozlišení do kapsy pomocí bílé koule. Poté, co hráč potopí "své"koule, musí pro vítězství "uklidit" černou kouli.

Karambol:
Hra se třemi koulemi na stole bez děr. Počítají se tzv. karamboly, kdy se jedna koule dotkne dalších dvou.

Snooker:
Prohlédněte si v grafice.

"Vzít mistrovi světa hru, to nezapomenu," líčil šťastný poražený. "A on možná také ne, asi to nečekal." Frame je ve snookeru obdoba tenisového setu, k celkovému vítězství jich bylo v Praze potřeba vyhrát pět. Křenek podlehl 1:5, ostatní krajané s nulou.

Usedl a... nevstal

Jako Pygmalion je i snooker divadlo s ostře nasvíceným jevištěm a potleskem pro vydařené kousky herců. Přesněji pro kousky mimů, neboť naprosté ticho, v němž se představení odehrává, ruší pouze údery tága a počítání bodů od sudích.

Jako kulisa z divadelní hry působí i béžové křesílko pro odpočinek hráče, který zrovna nehraje. V něm se v jednu chvíli Křenek uvelebil, nohu dal přes nohu, napjaté svaly se mu uvolnily. U běžného člověka je to výraz pohody. U snookeristy rezignace.

Ještě před chvílí Křenek stál a upřeně pozoroval Higginse. Stav byl 1:4 na framy a 17:18 na body v jeho neprospěch, což není v případě bodů žádný rozdíl.

Navíc byl Higgins ve složité pozici, a pokud by ji nezvládl, český hráč by ho za stolem vystřídal. Proto si ani nesedal, doufal, že to nemá cenu.

Možná na okamžik zapomněl, s kým hraje: červená koule, na niž musel Higgins hrát, byla jistým strkem potopena do koše, Křenek si sedl a už nevstal; rozhodující hru mistr světa dohrál, aniž by ho do ní ještě pustil.

prohlédněte si grafiku

Snooker v kostce

"Celý zápas se se mnou nepáral. Hrál ostře a nedal mi příliš šancí," uznal Čech, který se – na rozdíl od britského profesionála – živí starostí o rodinnou pekárnu a na snookerovém stole vůbec netrénuje, protože v Budějovicích žádný není.

Česká show pro stamiliony

Pekařův císař a císařův pekař, to byl nerovný boj vysílaný živě Eurosportem odhadem pro 100 milionů domácností na světě. Z toho důvodu také nezahajoval framy sudí, nýbrž mávnutí ruky od kameramana, který věděl, kdy přesně končí reklama.

Stamiliony u televizí ostře kontrastovaly s mizernou návštěvou v hale, to bylo velké zklamání. "Že se na mě díky televizi dívají obrovské davy, z toho jsem trochu nervózní byl, ale nebylo to na závadu," vypravoval Křenek. "Poslouchal jsem řeči anglických komentátorů a dá se říct, že je Češi příjemně překvapili," říká Kejla.

Ostatně, i slavný protihráč shrnul výkon Křenka: "Slušná práce." Nezapomínejme však, že "profesor" Higgins ctí dobrý mrav. Zato když mu Křenek na konci zápasu podával ruku se slovem "děkuju", nedá se to považovat za zdvořilostní frázi.

Zaskočil mistra skleněným tágem

Lukáš Křenek nevzbudil pozornost jen tím, že jako jediný z českých hráčů vzal frame světové hvězdě. Tuzemskou jedničku si po zápase s Johnem Higginsem vzal na rozhovor reportér Eurosportu a udiveně ukazoval na jeho tágo.

Co se mu nezdálo?
Všichni mají dřevěná tága, jen já jsem rarita. To mé je prý vyrobeno ze skla, i když já vlastně ani nevím, dřevěné rozhodně není. Ale koupil jsem si ho jako první a mám ho rád.

Jak často s ním trénujete?
V létě jsem netrénoval skoro vůbec a už vůbec netrénuji snooker.

Prosím?
Bylo léto, venku hezky, tak jsem to flákal. A na snookerovémstole netrénuju, protože v Českých Budějovicích, kde žiju, žádný není. Nejbližší je v Praze, proto trénuju pool, kde jsou skoro dvakrát tak velké koule a o půl metru kratší stůl.

To je velký handicap, ne?
Asi jo. Nevím, jak bych hrál, kdybych mohl trénovat na snookerovém stole. Uvažuju, že si ho pořídím z Anglie; i s dovozem vyjde do 50 tisíc a já budoucnost vidím právě ve snookeru, ten je divácky nejatraktivnější.

Chcete se jím živit?
O Stephenu Hendrym, což je jedna z největších hvězd, jsem někde četl, že už vydělal 8 milionů liber (přes 220 milionů korun). To by šlo... Ale vážně: živit bych se tím mohl, kdybych měl sponzora. Tak třeba se teď nějaký najde...

Kouzelník z Wishaw se mýlí málokdy. Nebo také schválně

Není-li příliš spokojen s úderem, dá si John Higgins mimoděk spodní ret přes horní. Tuhle grimasu u něj nespatříte často: strky skotského rodáka většinou nemají chybu. Mnohé, vlastně téměř vše, řekne už jeho přezdívka. Kouzelník zWishaw, tak se Higginsovi kvůli "čárům" s tágem a koulemi říká.

"John nemá slabiny. Je perfektní v úderech a nejlepší na světě v taktice," říká o něm konkurent Ronnie O’Sullivan, v současnosti patrně nejznámější hráč.

Ze světových es nebyl o víkendu v Praze zdaleka jen Higgins. Jimmy White, Stephen Maguire a Graeme Dott, co jméno, to pojem do snookerového dějepisu. Ještě Dott má titul světového šampiona, ovšem Higgins vlastní hned tři, ten poslední z letošního roku.

"John je jednou z největších osobností snookeru všech dob a zároveň představitel gentlemanství, které je znakem snookeru," říká expert Tomáš Kejla. "Ne náhodou mu anglická královna udělila Řád britského impéria za rozvoj sportu."

Gentleman? Ta charakteristika sedí, z Higginse vyzařuje. Čtyřiatřicetiletý Skot, to je jakási nenápadná vznešenost. Ani náznakem z něj nečiší arogance, ale naopak přístupnost.

V sobotu sice českého soupeře Lukáše Křenka zpravidla nemilosrdně drtil a šel tvrdě za vítězstvím, přesto si podle české jedničky dovolil sympatické gesto plynoucí z jeho jednoznačné převahy.

"Mám pocit, že jednu kouli zkazil schválně a pustil mě tím do hry," míní Křenek. "Udělal to zkrátka proto, že si chtěl ještě zahrát," vysvětluje.

"Nevím, jestli to John provedl proti Lukášovi, nevšiml jsem si toho. Ale pamatuju si, že už to v minulosti proti slabšímu hráči udělal," říká Kejla.

Další snookerové hvězdy v Praze: (zleva) Stephen Maguire, Graeme Dott a Jimmy White.

V neděli už v Praze nic podobného zopakovat nemohl, na cestě do finále jej zastavil White. Do široké sbírky triumfů, díky nimž už si vydělal přes 100 milionů korun, mu tak žádný z Česka nepřibude.

Když letos zkompletoval "hattrick" v zisku titulů mistra světa, stal se Higgins teprve čtvrtým hráčem v historii, který to dokázal. A zároveň byl nejstarším šampionem od roku 1985.

"Budoucnost patří mladším chlapcům, ale není důvod, proč bych ještě několik let nemohl vítězit já," prohodil, když při předávání poháru pózoval na pódiu s manželkou a třemi dětmi.

Mimochodem, velkým koníčkem téhle legendy je golf; jako by pro ni postrádalo význam vše, o čem nerozhodují přesné údery.