O čem všem včera hovořil?
O vzpomínce na nehodu. Vím, co se stalo, řekli mi to. Ale jinak mám okno a nepamatuji si vůbec na pocity, necítil jsem žádnou bolest. Jen si vzpomínám, že jsem v závěru druhé kvalifikace jezdil za Rubensem (Barrichellem), ale že mě zasáhla jeho pružina, nevím, prozradili mi to až lékaři, když jsem se v nemocnici probudil o dva dny později.
O tom, jak se cítí. O mnoho lépe, než když jsem se probral. Chci se zotavit co nejdřív a pak se hned vrátit za volant Ferrari.
O podpoře. Děkuji všem lidem, kteří mi psali prostřednictvím mých stránek nebo stránek Ferrari. A děkuji i ostatním pilotům. Kdyby se ale něco podobného stalo někomu z nich, udělal bych to samé. Modlil bych se za něho.
O rodině. Rodina je pro mě nesmírně důležitá, stála při mně při všech výhrách i prohrách. Teď v Budapešti se museli neskutečně strachovat. Děkuji i lékařům z nemocnice a těm z trati. A ještě jedné rodině musím poděkovat – rodině Ferrari.
O návratu domů. Až se vrátím, chci se ujistit, že je všechno takové, jaké to bylo před nehodou. V posledních dnech se toho stalo mnoho a já se chci vrátit k normálnímu životu a každodenním věcem.
O Michaelu Schumacherovi. Jestli mu dám nějaké rady? Michael žádné nepotřebuje, to on naopak v minulých letech radil mně. Ví, jak se vyhrávají závody, jak se jezdí v F1. Je to fantastická osoba a lepší náhradu si neumím představit. Jsem přesvědčen, že se na jeho návrat těší mnoho lidí. Na druhou stranu věřím, že i já se vrátím. A bude to co nejdřív.
