Česká trenérka.
Bylo mu 12 let, když si z Českých Budějovic přijel zatrénovat do Prahy."Viděla jsem, jak ho bruslení baví, líbil se mi jeho odraz. Tak jsem Tomášovým rodičům navrhla, že ho vezmu do přípravky v Praze," vzpomíná Vlasta Kopřivová. Zpočátku to byly krušné časy."Třikrát týdně dojížděl.
O půl desáté večer dotrénoval, pak ho táta posadil do auta, aby ho odvezl domů. Tomáš v autě spal a ráno šel v Budějovicích zase do školy." Teprve od 8. třídy bydlel Verner v Praze, zpočátku v podnájmu u trenérky, pak na ubytovně. S Kopřivovou se nikdy nerozešel."Vytáhla mě z ničeho. Nikdo jiný nebyl přesvědčený, že ve mně je perspektiva. Paní trenérka ano," říká.
Dnes se o něj Kopřivová, která je trenérkou už od roku 1966, stará na jeho tréninkové základně v Oberstdorfu, sama mu vaří. Kdyby však byla zahleděná do sebe, evropský trůn by nikdy nedobyl. "Včas pochopila, že sami nikam nedojdeme," oceňuje.
Ruský choreograf.
Rostislav Sinicyn přibyl do jeho týmu v roce 2002."Programy mi stavěl o krok obtížnější, než jsem zvládal. Tím mě nutil jít dopředu," vypráví Verner.
Právě 52letý Sinicyn, rozvážný Rus v dlouhém kabátě, mu letos poradil, ať kvůli volné jízdě studuje mimiku čínského herce Jet Li.
Je výborným motivátorem i mužem pro všechno."Mám ho pořád k ruce. S ním se cítím v bezpečí." V Záhřebu působil také coby Vernerův bodyguard."Hlídal Tomáše, aby ho tlak okolí nezdeptal stejně jako na Grand Prix v Paříži," vyzdvihuje Kopřivová.
Německý kouč.
K tréninkové skupině Michaela Hutha, mistra NDR z roku 1988, se Verner připojil v Oberstdorfu před čtyřmi lety. "To bylo mé obrovské štěstí," tvrdí. Kopřivová a Huth nejsou konkurenty, naopak role si přesně rozdělili.
"Klape jim to neuvěřitelně hladce. I když mohou mít různé názory, vystupují jako jeden." Huth je dalším skvělým psychologem ve Vernerově týmu."On to byl, kdo do mě na minulém mistrovství světa vlil těsně před jízdou sebedůvěru, že jsem se rozhodl: Skočím dva čtveráky."
Italská sparingpartnerka.
O rok mladší evropská šampionka Carolina Kostnerová dokáže Vernera při tréninku vyprovokovat. "Žene mě dopředu, když vidím, že Carolina je ženská, a přitom toho na ledě tolik zvládne. Navíc je i bezvadnou kamarádkou."
Už vyrostli z teenagerských let, přesto se občas dovedou bavit jako děti."Aby si odpočinuli od svých programů, pouštějí si na trénincích i jinou hudbu, na kterou se vyblbnou. Vždycky něco přitáhnou a já si připadám jako babička z krabičky, která se od nich dozvídá, co je moderní," povídá s úsměvem Kopřivová.
Ti ostatní. Z Kanady, Japonska, Česka.
Za choreografkou Lori Nicholovou se teď Verner i Kostnerová vydají do Kanady, aby ještě vyšperkovali své krátké programy. "Je jednou z nejuznávanějších odbornic na kroky," vysvětluje Kopřivová.
Verner spolupracuje také s kondičními trenéry Jaroslavem Sucháčkem a Karstenem Schäferem. Prostředky na přípravu mu od letoška zajišťuje marketingová agentura SportInvest."Jeho potenciál se už nyní pohybuje v řádech milionů," tvrdí manažer David Trávníček. Nejen realizační tým, ale i fanynky z celého světa jej obklopují.
Dvě Japonky se s Vernerem fotily hned ráno po zlaté jízdě, v záhřebském hotelu Panorama."Celý rok hrozně moc pracují, aby našetřily dost peněz – a vždycky pak bydlí ve stejném hotelu."
|
Postavil se osudu a bruslil dál Záhřeb (tm) - Který okamžik byl pro zlatou kariéru Tomáše Vernera zlomový? Možná se udál už ve školce. Tam miloval kamarádku Štěpánku, která bruslila."Naše maminky se znaly, tak mi navrhly, ať chodím do oddílu s ní. Po třech letech s bruslemi skončila. Já zůstal." 
Nebo to byla chvíle, kdy přijel poprvé do Prahy a všimla si ho trenérka Kopřivová? Či snad zdařilý debut na mistrovství Evropy mužů? V Lausanne 2002 skončil čtrnáctý, když jako první český muž v historii skočil trojitého axela. Tím hned padl do oka rozhodčím. Síla sportovce se však projeví až v okamžiku pádu. V roce 2005 se Verner musel postavit vlastním depresím. Vážné zranění kotníku mohlo zničit jeho kariéru, dopady po skocích mu narušily chrupavku. Na mistrovství světa v Moskvě skončil v kvalifikaci. "Tehdy jsem měl strach, jestli budu smět dál bruslit. Chrupavka bolela jako čert, nehojila se. Lékaři mi oznámili, že kotník už nikdy nebude jako dřív. Říkal jsem si: Osud mi dává rány pod pás." Kdyby v tu chvíli krasobruslení vzdal, nikdo by mu nic nevyčetl. Ale on bojoval dál. "Naučil jsem se tehdy i s bolestí žít a bruslit. A tvrdě pracovat," tvrdí. Od roku 2006 stoupá jen vzhůru. Na evropském šampionátu byl desátý, druhý a první. Na světovém mistrovství desátý, čtvrtý a... |
 ŠAMPION SE ZLATEM. Český krasobruslař Tomáš Verner si užívá pocit evropského mistra. |
