Po dojetí volné jízdy se naopak ve vaší tváři odráželo naprosté vyčerpání. Sáhl jste si dnes na naprosté dno sil?
Jo, celá tahle soutěž byla vyčerpávající. Na tak tvrdém ledu jsem musel jet opatrně, a přesto na 100 procent, to bralo síly. Jsem rád, že jsem na konci doskákal těch pár skoků, jen mě strašně mrzí pokažený druhý axel, protože v tréninku dělám tři za sebou bez chyby.
Co jste si myslel, když jste dojel?
Že jsem ukázal solidní, ale ne úplně špičkový program. Ale že mám aspoň do konce sezony kam šplhat nahoru.
Napadlo vás v tu chvíli, že to byla zlatá jízda?
Věřil jsem, že to byl výkon na medaili. Čekal jsem, jakou bude mít barvu, jak to kluci odbruslej.
A když vás Lambiel nepředstihl...
Začalo to zlato v mé hlavě pořádně hlodat. A po Joubertovi v ní vybuchlo štěstí.
Byl jste rád, že jste nastupoval před nimi?
Myslím, že jo. Ale příště už mi musí být jedno, kdy pojedu.
Loni jste po krátkém programu ve Varšavě také vedl, ale tu pozici jste neunesl. Letos už to bylo jiné?
Bylo to zase o krůček lepší. Tehdy jsem po krátkém programu málem ani neusnul. Tady už jsem se vyspal líp. I proto jsem se tolik nebál.
A potom? Po probuzení?
Ten den byl dlouhý. Na snídani jsem šel kolem půl desáté, pak v poledne trénink, oběd, na chvilku do postele. Ale nespal jsem, pustil jsem si DVD.
Jaké?
Koukal jsem se na čínského herce Jeta Li, charakterem odpovídá tomu, co můj program vyjadřuje.
Inspiroval vás?
Svojí vnitřní silou. Což se projevilo tak, že jsem program dotáhl do konce, přestože jsem na začátku u prvního elementu škobrtnul. Ale byly tam chyby. Teprve až ho zvládnu celý dokonale, tak budu Jet Li.
Za dva měsíce čeká boj o světové medaile v Göteborgu. Loni získal mistr Evropy Joubert i světové zlato.
Já dobře vím, že musím ještě na pár věcech pracovat. Čas mám. Měl jsem trochu problémy s kotníkem, který mě teď zlobil při čtverném skoku, snad se dá do pořádku a ve Švédsku budu ještě lepší.
