"Moc jsem se do Vídně těšila," lituje atletka, které v dokončení návratu do sportovního života zabránily svalové problémy. Kvůli nim se po mateřské přestávce objevila pouze na dvou závodech, v Karlsruhe a v Bratislavě, a pak halovou sezonu ukončila.
"Podle lékařů bych ve Vídni mohla startovat, ale nechci riskovat, že by sval vydržel třeba jen kvalifikaci a pak se něco stalo. To se raději v klidu připravím na letní sezonu. Já jen doufám, že trojskokanky na šampionátu budou skákat daleko, aby bylo zřejmé, že bych byla za nimi. Jestli budou skákat málo, ještě víc by mne neúčast mrzela," předpokládá.
Diplomy a úsměvy
Pár dní předtím, než mohla znovu bojovat o umístění na předních místech a slýchat potlesk z hlediště, však atletka vyhlíží naprosto uvolněně. V sobotu přišla do jednoho z brněnských nákupních center předávat diplomy účastníkům turnaje ve stolním hokeji a s malou Terezkou v náručí rozdávala úsměvy. To jen dokresluje proměnu úspěšné trojskokanky, jejímž nejzářnějším bodem kariéry je zlato z mistrovství světa 1997 z Atén.
Neželí ztracené možnosti a klidně si dokáže připustit, že skákat jako dřív už nebude. "Je mi jasné, že když se člověk někam vrací, nemusí se mu vždycky všechno podařit. Dopředu počítám se všemi variantami," tvrdí.
Známka odevzdanosti to však po dvou nevydařených závodech není. "Když budu zdravá a budu mít možnost pořádně trénovat, klidně mohu na hranici čtrnácti a půl metru zase skákat," věří.
Medaile za 14,40?
Důvěru, že se jí podaří znovu figurovat v popředí žebříčků a důstojně se rozloučí až na olympijských hrách v Aténách, dodává Kašpárkové přesvědčení, že konkurence se po dobu jejího těhotenství kupředu výrazně nepohnula.
"Jsou tam dvě holky, které skočí přes patnáct metrů, ale jinak je to čtrnáct a půl, 14,30. Dá se říct, že vývoj moc dopředu nešel," tvrdí atletka.
Pogány je přesvědčen, že na medaili bude ve Vídni stačit 14,40. To je osmdesát centimetrů za osobním rekordem jeho svěřenkyně a životní partnerky. "Mistryně světa z Edmontonu Lebeděvová je také těhotná," připomněl Pogány.
Komentovat? Zatím ne
Do Vídně se Kašpárková nechystá, tam jeden jenom Pogány v roli trenéra slovenské naděje Renáty Medgyesové. Kašpárková se během šampionátu s Terezkou usadí před obrazovku, ve Vídni nechce být jako turistka a ani jako spolukomentátorka pracovat nebude. "Tuhle práci mi nabízeli, když se konalo mistrovství světa v Edmontonu. Ale tehdy bylo kvůli Terezce dost komplikované jezdit do Prahy a letos už to asi lidé z televize vzdali," domnívá se.
Při vyslovení varianty, že by v budoucnu mohla po vzoru odborníků z jiných sportů vést svůj internetový sloupek nebo putovat jako komentátor, se Kašpárková zdrženlivě ošívá. "Možná někdy, až skončím..." řekne. Je ale vidět, že na to zatím nemyslí.
|
CO ŘEKLA O NÁVRATU ŠÁRKA KAŠPÁRKOVÁ |
| Svaly jsou jenom natažené, není tam nic natrženého. Nic zatím neukazuje na souvislost mého svalového zranění a návratu po porodu. Někteří doktoři mi říkali, že sportovkyně rodí císařským řezem, aby nedošlo k posunu pánve. Ale potíže se svaly jsem mohla mít, i kdybych nebyla po mateřské dovolené. |
|
A JEJÍ TRENÉR MICHAL POGÁNY |
| Halová sezona je specifická. V Brně totiž není hala, v níž by se dalo běhat. A silový trénink je potřeba kombinovat s tréninkem běžeckým. My jsme kvůli tomu museli jezdit do Nymburka, ale tam byla zima. S tím byl problém. V návaznosti běžeckého a silového tréninku všechno spočívalo. Při jednom tréninku si Šárka naťukla lýtko, a to se přeneslo do stehna. |
 Trojskokanka Šárka Kašpárková s dcerou Terezkou |
