Prvním krokem k úspěšnému malování je pečlivá příprava povrchu, kterou rozhodně nesmíte podceňovat. Je nutné především odstranit staré nátěry, zbytky tapet a zarovnat vzniklé nerovnosti.
Dále je na řadě penetrace, tedy ochranný nátěr, který povrch zpevní, nasytí a hydrofobizuje. Penetrace kromě ochrany také usnadňuje další práci, jelikož povrch zbavuje prašnosti, vyrovnává jeho nasákavost a tím zlepšuje přilnavost dalších vrstev nátěru.
Barevná kouzla v bytě |
"Penetrace má velmi vodnatou konzistenci, takže je dobré na váleček hodně tlačit a vést ho po stěně zespoda nahoru. Tím uspoříte materiál a nebudete muset tolik uklízet," radí Martin Brodský, odborník na barvy Dulux.
Penetrace také potřebuje nějaký čas na řádné zaschnutí. Na dotek je suchá již téměř po hodině, ale přetírat ji barvou se doporučuje až po šestnácti hodinách.
"Podkladová vodní emulze navíc umožňuje okamžitou kontrolu postupu prací. Před zaschnutím má jemně fialovou barvu, díky které lze zhodnotit rovnoměrné natření celého povrchu," dodává Brodský.
Váleček, nebo štětka?
Výběr vhodných pomůcek k malování je dalším nezbytným krokem. Klasická malířská štětka se hodí především na první nátěr, jelikož s její pomocí lze barvu dobře vetřít do pokladu. Větší oblibě se však těší váleček, který umožňuje rychlejší a méně náročnou práci.
"Pomocí jemného válečku s kratšími vlákny docílíme perfektně hladkého povrchu. Výraznější strukturu naopak získáme použitím hrubšího válečku s delšími vlákny," vysvětluje Brodský.
Pokud někdo touží po ornamentech a barevných předělech, měl by si vzít na pomoc šablony. Ty se dají na míru vyřezat ze speciální folie. V domácích podmínkách postačí i pauzovací papír či karton. K vytvoření ostrých hran je nejlepší sáhnout k osvědčené maskovací pásce.
"Šířku maskovací pásky volíme podle malířského nástroje, který používáme. Pro menší štětce stačí úzká, při použití válečku pak širší," radí bytová designérka Jana Boháčková ze studia Janino. V případě maskovací pásky musíme dát jen dobrý pozor na proschnutí podkladu, aby nedošlo ke stržení barvy společně s odstraňováním pásky.
Maskovací páska
Barvy jsou prima, ale…
V českých domácnostech dlouhou dobu převládala bílá barva. S rozšiřujícím se sortimentem získalo mnoho lidí dojem, že musí mít barevný interiér za každou cenu.
"Při výběru barevných kombinací bychom měli brát v úvahu i odstíny nábytku, textilu a podlahy v daném interiéru. I dřevo má svoji barvu a v tomto případě platí, že méně je mnohdy více," říká bytová návrhářka.
Pokud se do odlišných odstínů přece jen pustíte, je nutné zvolit opravdu kvalitní barvy, které se nevpíjí, udrží barevnou stálost a tím i požadovaný efekt. Barevné předěly by také měly vždy plnit nějakou konkrétní funkci.
"Pomocí odlišných odstínů například můžeme prostor rozdělit dle jeho funkčního využití, typicky v případě kuchyně a jídelny spojených v jednu místnost," říká Martin Brodský. Podobně také můžeme odlišnou barvou zdůraznit zajímavý kus nábytku. Vždy bychom ale měli zvolit jeden převládající odstín, který dodá místnosti atmosféru, a ten pak uvážlivě doplnit.
Při malování místnosti je vždy nejlepší začít od stropu.
Kde začít?
Ve chvíli, kdy máme zakrytý nábytek, dobře zaschlou penetraci, nachystány štětce a válečky a vybrané barvy, je čas se konečně pustit do samotného malování. Pro výsledný efekt bez chybičky je také důležité, kde s barvou začít a kde skončit.
"Při malování místnosti vždy radíme začít u stropu a domalovat jeho rohy s přesahem, na který následně plynule navážou jednotlivé zdi," připomíná Brodský.
V případě, že na stěny použijete jinou barvu než na strop, nikdy ji nemalujte přímo až do výšky stropu. Vytvořit ostrý barevný přechod přímo od fabionu je velmi obtížné a u kontrastních barev se chyby napravují těžko. Z tohoto důvodu je dobré počítat s několikacentimetrovými přesahy, které pak na stěnách pomocí samolepící pásky zaručí rovnou a přesnou linii.
