Z Mongolska si před více než dvěma roky partneři přivezli tamní tradiční obydlí. Jurtu. Podobnou možnost teď nabízejí i dalším nadšencům. Ti si u nich mohou stan objednat a Macek s kolegy jim ji na určeném pozemku postaví.
V Brně, Praze a na Slovensku jich už vztyčil přes dvacet. Cena jednoho stanu závisí na velikosti a pohybuje se zhruba od 180 do 350 tisíc korun.
Základem jurty je kruhovitá konstrukce, na kterou je natažená velká plachta. Mongolští nomádi ji tisíce let vyráběli ze zvířecí kůže. Nyní ji však i tradiční kočovníci tkají z nepropustné bavlny. Od země stan izoluje dřevěná podlaha.
"To je to jediné, co jsme si z Mongolska nepřivezli. Podlahu jsme vyráběli sami až v Česku," upozorňuje Macek.
Zároveň vysvětluje, že jedinou péči, kterou jurta potřebuje, je občasné utažení obvodových provazů, které drží plachtu u konstrukce. "Jednou za dva roky je taky potřeba naimpregnovat nepromokavou bavlněnou plachtu," dodává.
Obyvatelé jurty tak za bydlení hodně ušetří. "Zatímco někdo zaplatí za bydlení 12 tisíc měsíčně, my stejnou částku vydáme za celý rok," říká Macek.
Hledáte vlastní bydlení?Vybírejte z pestré nabídky bytů i domů na Reality.iDNES.cz. |
Nejenom úspora peněz je však důvodem, proč se z panelákového bytu v Líšni přestěhoval do jurty. "Každou neděli večer jsem hledal důvod, proč se po víkendu do Brna nevrátit," popisuje. Pořádal zimní výcvikové kurzy, při kterých účastníci tábořili na horách v indiánském týpí.
"Stany však byly nepohodlné, tak jsme další kurz chtěli udělat v jurtách. Jenomže jejich pronájem bychom z prostředků kurzu nezaplatili. Tak jsem se vydal do Mongolska a jednu jurtu si koupil," vysvětluje Macek.
Potom už šlo vše ráz na ráz. Na konci dubna se odstěhoval z paneláku a od května začal bydlet v jurtě. Postupně se k němu přidala i jeho přítelkyně Veronika.
Rodiče neveřili, že pár přečká zimu
"Ze začátku mi to připadalo jako dobrodružství a romantika. Pořád jsem vařila na ohni a dělala pikniky. Teď už to beru úplně automaticky. Na bydlení v jurtě pro mě není nic zvláštního," usmívá se.
Nezvyklé to ovšem připadalo příbuzným mladých lidí. Když se mladý pár rozhodl do jurty přestěhovat, nikdo z rodičů nevěřil, že ve zdraví přečká zimu.
"Postupně se s tím smířili a zjistili, že nejenom úspěšně přežíváme, ale že si to bydlení navíc i náramně užíváme," domnívá se Macek.
Kdo by si myslel, že život v jurtě nemá daleko k neotesanému životu zálesáků, ten by se velice pletl. Jedinou věcí, která může připomínat tábornické podmínky, je suchý záchod v rohu zahrady. Jinak stan o velikosti garsonky nabízí veškeré vymoženosti. Samozřejmostí je nejen lednička a pračka, ale i vysokorychlostní internet.
"Když to přišli namontovat, chtěli nám dát satelit na jurtu. To jsem v žádném případě nechtěl dovolit. Tak máme satelit na sloupu na zahradě," směje se Macek.
Dokážete si představit, že byste se z bytu přestěhovali do jurty? Pište na redbrn@mfdnes.cz |
Jediné, co občas v jurtě postrádají, je klimatizace. "Když je venku horko jako třeba minulý týden, ve stanu je klidně i 30 stupňů Celsia," stěžuje si Hajníková. Řešením může podle jejího partnera být podobné zařízení, které viděl v kazašské jurtě. "Klimatizaci tam poháněl solární panel umístěný na střeše," popisuje.
Příjemnější situace nastává v zimě. Malý prostor z přírodních materiálů se velmi snadno vytopí. Pozor je ovšem potřeba dávat na kamna. Přikládat musí obyvatelé stanu neustále. Kdyby oheň uhasl, teplota v příbytku by klesala až o jeden stupeň za hodinu.
Macek s Hajníkovou se co nevidět stanou rodiči, a tak mají do budoucna velké plány. Jurtu chtějí přemístit na větší pozemek a přistavět k ní ještě jednu menší, která by sloužila jako dětský pokoj.
