Praha vrací lidi do centra. Bydlete na místě, kde žil Franz Kafka

Praha se pustí do oprav nevyužitého rohového domu na Starém Městě, který je spojený se spisovatelem Franzem Kafkou. Původně zde totiž stál jeho rodný dům, který byl ale v roce 1897 v rámci asanace zbořen. Firma, která zvítězila ve výběrovém řízení na rekonstrukci, se rozhodla v domě z roku 1902 vybudovat byty.

Rekonstrukce domu bude stát skoro 14 milionů korun bez DPH. Rozhodla o tom rada města. V Kafkově domě měl magistrát v minulosti kanceláře. Nyní je v přízemí dětská galerie. Velká část budovy je ale nevyužitá.

Původně vedení města počítalo s pronájmem Kafkova domu firmě, která jej měla využívat jako hotel. Ze záměru, který v roce 2007 schválila rada, ale nakonec sešlo. Rada se shodla, že původně bytový dům by měl opět sloužit svému účelu.

Dům Franze Kafky

Zobrazit fotogalerii

"Toto řešení konvenuje se snahami o částečné vymístění administrativy a služeb a návratu bydlení do centra Prahy," píše se v důvodové zprávě.

Kafkův dům se stejně jako další historické budovy vyprázdnil v roce 2006 po přestěhování většiny městských úředníků do Škodova paláce v Jungmannově ulici.

Původně magistrát odhadoval, že sestěhováním ročně ušetří desítky milionů. Loni ale připustil, že na tom významně prodělává.

Vlastní vyprázdněné budovy se pak město pokusilo několikrát neúspěšně nabídnout k pronájmu či prodeji (viz článek V Praze chátrají desítky historických domů. Pokuty nezabírají).

Radní pro majetek Aleksandra Udženija už dřív řekla, že všechny historické domy potřebují rekonstrukci. Kromě opravy Kafkova domu proto město připravuje také projekt na obnovu souboru domů na Malém náměstí nebo v ulici U Radnice. Po rekonstrukci by měly sloužit pro rezidenční bydlení.

Kde v Praze bydlel Franz Kafka

Franz Kafka (1883–1924) prožil většinu svého života v historickém centru Prahy na Starém Městě, v těsné blízkosti někdejšího ghetta.

Kde se Kafka narodil

Kafkovým rodištěm (3. 7. 1883) byla stará prelatura benediktinského kláštera, na jejímž místě byl roku 1902 postaven nový dům se zachovaným původním portálem. Od roku 1966 je na nároží tohoto domu umístěna busta Franze Kafky od sochaře Karla Hladíka. 

Rodina se často stěhovala, ale všechna bydliště se nalézala v bezprostřední blízkosti Staroměstského náměstí na ploše sotva jednoho čtverečního kilometru.

Rodiče tak zůstávali věrni místům, na nichž po svém příchodu do Prahy zapustili kořeny, kde rozvinuli svoji obchodní činnost a získali si středostavovskou česko-německo-židovskou klientelu.

Jen přechodně pobýval Kafka, donucen rodinnými okolnostmi, v pozdějších letech u některé ze svých sester. Pokusy o získání vlastního bytu a osamostatnění se nezdařily nebo mívaly krátké trvání.

Pražská bydliště:

• Rodný dům, roh Kaprovy a Maiselovy, dnes U radnice 5 (1883–1885)
• Václavské náměstí 56 (1885)
• Dušní ulice, konskripční číslo V/187 (1885–1887) – dům se nezachoval
• Mikulášská třída 6 (1887–1888) - dům se nezachoval
• Celetná ulice 2, Sixtův dům (1888–1889)
• Staroměstské náměstí 2, dům U Minuty (1889–1892)
• Celetná ulice 3, dům U tří králů (1892–1907)
• Mikulášská třída 36, dům U lodi (1907–1913)
• Staroměstské náměstí 6 (dnes 5), Oppeltův dům (1913–1924, s přestávkami let 1914–1918)

Přechodná bydliště:

• Bílkova ul. 10, u sestry Valli (srpen 1914)
• Nerudova (dnes Polská) ulice 48, u sestry Elli, (září 1914 – únor 1915)
• Bílkova ul. 10 (únor–březen 1915)
• Dlouhá třída 18 (dnes 16), dům U zlaté štiky, (březen 1915 – únor 1917)
• Zlatá ulička 22 (listopad 1916 – březen 1917)
• Schönbornský palác, Tržiště 15 (březen–září 1917)

Zdroj: Franz Kafka Museum

Bezesporu nejmladším náměstím v historickém centru Prahy je náměstí Franze Kafky. Vzniklo v roce 2000 z části nepříliš široké ulice U Radnice, kde dříve stával rodný dům Franze Kafky, ostatně to připomíná příslušná pamětní deska. Do tohoto minináměstí přicházejí ulice U Radnice, Maislova a Kaprová.