Po stopách Bedřicha Feuersteina, od jehož smrti uplynulo 75 let, se David Vávra vydal právě do Japonska. Hledal "šumné stopy" po muži, který byl žákem Josipa Plečnika a Jana Kotěry, přítelem Picassa, Loose i Le Corbusiera.
Čtvrtý díl projektu České televize (ČT2 14. května ve 20 hodin) nás zavede za architektem a choreografem, jehož tragický osud se naplnil 10. května 1936 skokem z Trojského mostu v Praze.
Vojenský zeměpisný úřad v Bubenči
Doma po sobě zanechal jen několik staveb. Především puristické krematorium v Nymburku z roku 1922 (společně s Bohumilem Slámou), jež se objevilo v řadě architektonických publikací, a pak Vojenský zeměpisný úřad v Bubenči v Rooseveltově ulici, který se dostavěl už bez jeho přítomnosti. "Dnes bych jej udělal úplně jinak," povzdechl si ve svém dopise domů.
Japonská výzva
Do Japonska odjel architekt Feuerstein na pozvání Antonína Raymonda. Působivé záběry staveb, na nichž se podílel (Women´s University v Tokiu, dívčí škola Obayashi Seishin Joshi Gakuin, sídlo Rising Sun Petroleum v Jokohamě) doplňuje především unikátní návštěva v jeho znovuobjeveném nájemním domě pro zaměstnance firmy Rising Sun Company v Jokohamě.
Detail okenních kliček v jednom z bytů pro firmu Rising Sun Company v Jokohamě
Nájemní dům pro zaměstnance firmy Rising Sun Company v Jokohamě
Dvoupodlažní dům s geometricky členěnou puristickou fasádou měl v každém patře čtyři prostorné byty, jejichž interiéry splňovaly požadavky na praktické a estetické bydlení zároveň. Některé z interiérů se dochovaly takřka v původní podobě. Budov se postavilo celkem 17, zachovaný zůstal pouze jediný dům.
Detaily okenních kliček umožňujících větrání ve třech polohách, vestavná kredenc či dřez s nakloněnou odkapní plochou dokazují, jak Feuerstein dokonale ctil detail a funkčnost. Dnes některé z těchto bytů slouží jako učebny dívčí univerzity.
Knihovna Tama Art University, Tokio – Setagaya, Toyo Ito, 2007
V "japonské nabídce" nemůže chybět ani nemocnice sv.Lukáše v Tokiu, jejíž věž se připisuje právě Feuersteinovi. Nese totiž neomylně znaky pařížského ateliéru Augusta Perreta, kde od roku 1924 český architekt pracoval.
Osud mu však nepřál. Po neshodách s Antonínem Raymondem se vrátil domů v době krize. Nedostal šanci, ostatní kolegové měli už své zavedené ateliéry a on v konkurzech prohrával. Nevedlo se mu i v osobním životě, ale ani zdravotně. A tak neviděl jiné východisko než smrt.
"Doplňujícím protikladem snových ferií, kouzelných architektur, byla skutečná architektura, stavěná rovnováha hmot. Za jeho života jsem nedovedl pochopit, jak protikladně doplňující. Až po jeho smrti se mi to náhle stalo jasné: byla to architektura smrti," konstatuje J.E. Koula v časopise Stavba v roce 1936.
Stopy ve stavbách japonských následovníků
Architekt David Vávra ukazuje v tomto pokračování seriálu nejen práce českých architektů, ale také jejich japonských následovníků, třeba přístav v Kóbe, nádraží v Kjótu, knihovnu Tama Art University od architekta Toyo Itoa. Nechybějí ani proslulé japonské zahrady.
Zahrady paláců, Kjóto, Mirei Shigemori
Bedřich Feuerstein15. 1. 1892 Dobrovice –10. 5. 1936 Praha Po válce pracoval jako scénograf v Národním divadle v Praze. Byl autorem dekorací pro Národní i Osvobozené divadlo či výprav a kostýmů pro Ďagilevův balet. Navrhl jednu ze stěžejních staveb purismu u nás, krematorium v Nymburku (1922–1924), společně s Bohumilem Slámou. V roce 1924 odjel do Paříže, kde pracoval v projekční kanceláři Augusta Perreta. Přátelil se s Picassem, architektem Loosem či Le Corbusierem. Často až ironicky komentovat dění na české umělecké scéně. V roce 1926 odjel na pozvání Antonína Raymonda do Tokia. Po čtyřech letech Japonsko opustil a vrátil se domů. Ekonomická krize, nešťastná láska k malířce Toyen, deprese a postupná ztráta sluchu do dovedly k tragické smrti. |
