Šojdrová láká do Kroměříže Jiřičnou. Chce, aby pomohla se zahradami

Lidovecká exposlankyně Michaela Šojdrová oslovila světoznámou architektku Evu Jiřičnou, aby po Zlínu vymyslela také něco pro Kroměříž. Podle Šojdrové by například měla vytvořit loděnice v Podzámecké zahradě.

Kroměřížské arcibiskupské parky má zachránit 330 milionů. Většinu peněz získá Květná zahrada.

Jiřičná má toho na kontě už hodně. Kromě mnoha realizací v zahraničí projektovala třeba Novou oranžérii pro zahradu Pražského hradu a ve Zlíně lehce kontroverzní stavby Kongresového a Univerzitního centra.
Teď by se světoznámá architekta mohla svým svébytným moderním rukopisem zapsat také v Kroměříži.

A to v souvislosti s velkolepým plánem, který nese název Národní centrum zahradní kultury. Díky němu připutuje do města 335 milionů korun z Evropské unie na obnovu Květné a Podzámecké zahrady, které jsou významnými památkami UNESCO.

Mohla by projektovat nové objekty v parcích

Jiřičná by mohla vytvořit nové objekty v zahradách. Alespoň taková je představa lidovecké exposlankyně Michaely Šojdrové, která za tímto účelem Jiřičnou oslovila a celý projekt spoluzakládala.

"Když vidím, jak paní architektka obohacuje Prahu a Zlín, tak si myslím, že by si něco podobného zasloužila i Kroměříž. Dokázala by citlivě provázat historické s moderním. Mohlo by to být velmi atraktivní," řekla Šojdrová.

Podle ní by Jiřičná navrhla novou loděnici u Dlouhého rybníka v Podzámecké zahradě. Šlo by o dům, v němž by se půjčovaly loďky, obsahoval by odpočinkovou místnost, případně zábavný kout pro děti.

"Budu nadšená, když mi umožní, abych tam něco vymyslela. Spojení historického s moderním se nebojím. Architektura je vždy složitá, i když děláte malé věci," reagovala Jiřičná.

Památkáři: Proč ne, ale s citem

Památkáři, kteří obnovu zahrad připravují, nejsou v zásadě proti. Mají ale podmínky. "Můj osobní názor bych vyjádřil asi tak: proč ne. Stavba by ale musela být v souladu s historickým prostředím. Kvalitní věci jdou k sobě, i když jsou z jiné doby. A to by mohl být tento případ," řekl Ondřej Zatloukal z Národního památkového ústavu v Kroměříži, který je koordinátor projektu obnovy zahrad.

O něco zdrženlivější než on jsou někteří lidé na kroměřížské radnici. "Beru to jako nápad, který může být zajímavý. Bude ale záležet na tom, jestli se podaří sehnat peníze. A to zatím moc nadějně nevypadá," uvedl místostarosta města Petr Sedláček z ODS. Upozornil na to, že původně mělo přijít na obnovu kroměřížských zahrad přes miliardu korun. Nakonec to bylo jen něco přes 300 milionů.

Politici si myslí, že jde o předvolební kampaň

Někteří kroměřížští politici dokonce tvrdí, že jde ze strany Šojdrové pouze o trik, kterým na sebe chce upozornit před říjnovými komunálními volbami. Kandiduje totiž za KDU-ČSL v Kroměříži. "Myslím, že to dělá kvůli volbám. Stavět se to podle mě vůbec nebude," řekl jeden ze současných kroměřížských radních.

Šojdrová ale věří, že se záměr nakonec podaří naplnit. A že Jiřičná bude navrhovat třeba i jiné objekty v zahradách. Například budovy pro hospodářské zázemí. Což je ale zatím ve fázi úvah. Jasněji by mělo být v následujících týdnech.

Už příští rok se totiž začne s obnovami zahrady i Arcibiskupského zámku. V Podzámecké zahradě budou například zbourány betonové skelety zahradnictví, místo nichž vyroste odpočinková zóna pro návštěvníky.
Květná zahrada projde markantnějšími úpravami, bude obnovena třetina její plochy. Upraví se a zpřístupní pro veřejnost vstupní objekt, rekonstrukcí projde také studený a tropický skleník. Obnoví se i zeleň. Vše má být hotovo v roce 2014.

ZÁCHRANA VZÁCNÝCH ZAHRAD V KROMĚŘÍŽI

Unikátní oprava, která nastane jednou za sto let. Tak hovoří o chystané rekonstrukci kroměřížských parků za 330 milionů památkáři. Do konce listopadu 2010 by měla být hotová stavební povolení, už příští rok odstartují záchranné práce, které mají proměnit tvář obou zahrad - Podzámecké a Květné - z chátrajících trosek na zrenovovanou a významnou památku. "Práce začnou začátkem příštího roku a potrvají až do roku 2014," řekl ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu v Kroměříži Jan Slezák.

Právě památkáři z Kroměříže stojí za projektem, který pomůže zahradám vdechnout nový život. Jmenuje se Národní centrum zahradní kultury. O co jde? V Kroměříži má vzniknout ojedinělé metodické centrum, které se bude zabývat zahradní architekturou. "Jde o první podobný projekt v Česku. Jsme průkopníky," upozornil Slezák. Na projekt jsou nabaleny další programy, ze kterých mohou památkáři čerpat peníze pro obě zahrady a Arcibiskupský zámek.

Co všechno nyní kroměřížské zahrady čeká?
Do Podzámecké zahrady míří kolem třiceti milionů korun. Za ně budou zbourány betonové skelety zahradnictví, místo kterých vyrostou dřevěné budovy navržené jako hospodářské dvory. "Sloužit budou jako odpočinková zóna pro návštěvníky. Původní zahradnictví jsou ze 70. let minulého století a absolutně nevyhovují současným požadavkům," konstatoval šéf krajských památkářů.
"Chceme částečně rehabilitovat i zahradnictví jako profesi, která do zahrad neodmyslitelně patří. Je to jejich pýcha," doplnil Ondřej Zatloukal, koordinátor projektu obnovy zahrad z Arcidiecézního muzea.
Daleko masivnější rekonstrukcí projde Květná zahrada. Zpřístupněný bude už vstupní objekt, do kterého se dnes návštěvníci nedostanou. V budoucnu má sloužit jako vstupní brána. Opraveny budou oba skleníky, studený i tropický. Oba jsou nyní v havarijním stavu. "Studený skleník bude využíván pro kulturní akce v létě," poznamenal Zatloukal. Lidé se konečně dostanou i do dalších částí, kam se dosud mohli podívat pouze z kolonády. Třeba do Holandské a Pomerančové zahrady, které budou obnoveny jako "zahrada v zahradě".
"Svoji původní podobu získají i nepřístupné části kolem Králičího kopce a Ptačí voliéry," vyjmenoval Slezák. Oprava čeká celkem třetinu rozlohy Květné zahrady. (skc)