Dřevem proti betonu. Praha 5 chce napravit pověst neoblíbených květináčů

Z kontroverzních betonových květináčů na Praze 5 se stanou dřevěné. Zatím jsou proměněny první dva, jedna taková proměna však vyjde na desetitisíce. Ve hře tak zůstává i „květinobetonový“ park.

Betonové rakve. I tak někteří přezdívají třem stovkám velkoobjemových květináčů v ulicích Prahy 5. Přestože jejich vznik sahá ještě do éry někdejšího starosty Milana Jančíka, kritiku za ně sklízí současné vedení radnice.

Rozhodlo se proto pověst truhlíků zlepšit. „Na zkoušku jsme nechali dva truhlíky obložit dřevem a umístit na ně lavičku. Nyní se nachází u Komunitního centra Prádelna,“ popisuje radní Prahy 5 Jan Smetana (ČSSD), který má na starosti veřejný prostor.

Další dvojice květníků obložených dřevem by se podle něj mohla objevit na náměstí 14. října. „Nejdříve však uspořádáme veřejnou diskusi. Chceme, aby nám lidé řekli, zda se jim tato varianta vůbec zamlouvá,“ dodává Smetana.

Co by mohlo obyvatele od záměru radnice odradit, je cena. Obložení jednoho květníku totiž vyjde zhruba na 35 tisíc korun.

Za jeho převoz speciálním jeřábem radnice zaplatí dalších deset až dvacet tisíc korun. Záleží na tom, o jaký typ betonového květináče se jedná. Větší ze dvou druhů váží dvanáct tun.

„Za tuto cenu se dá pořídit hned několik velmi kvalitních designových laviček. Ani pobité dřevem nebudou květináče vypadat příliš hezky, a navíc budou v ulicích stále překážet,“ varuje architekt a designér Peter Bednár.

Právě on přišel před časem s nápadem, jak květníky využít tak, aby na ně lidé změnili názor. Radnice by podle něj měla většinu truhlíků svézt na jedno místo a vytvořit s jejich pomocí květinový park. Přitom některé betonové kvádry by mohly být umístěny na sobě.

„Když si odmyslíme všechny problémy s květníky spojené, tak jde v podstatě o neutrální věc. Je však třeba se k ní stavět koncepčně, chybou radnice bylo, že truhlíky umisťovala nahodile do ulic, kam to bylo zrovna možné,“ vysvětluje Bednár.

Jeho názor se zamlouvá i městské části. Smetana se chce proto s architektem brzy sejít a o jeho návrzích jednat. Následně je představí a prodiskutuje s veřejností.

Kde by mohl zmíněný park případně vzniknout, není jasné. Původní návrh počítal s tím, že by to bylo na volném prostoru mezi ulicemi Plzeňská a Kartouzská. Podle Bednára se však v současné době najdou již lepší místa. Jako příklad uvádí smíchovskou náplavku. O konkrétním místě by se na radnici jednalo ve chvíli, kdy by se radní k projektu přiklonili.

Pohyblivých je jen 50 květníků

I když radnice na základě debaty s občany dospěje k tomu, jak s květníky dál naložit, s většinou z nich nebude mít ještě nějaký čas možnost cokoliv dělat. Vztahuje se na ně totiž dotace od Evropské unie. Radnice by tak při jejich přesunu na jiné místo mohla o peníze přijít. Jedná se zhruba o 240 květníků, na které následující tři roky radnice nesmí takřka sáhnout.

Stížnosti na květináče

• Během roku 2012 rozmístila Praha 5 do ulic necelých tři sta truhlíků. Stromy zasazené v nich měly zlepšit ovzduší v okolí Smíchova.
• Celkem radnice za projekt zaplatila 19 milionů korun. Z toho většina peněz jde z Evropské unie. Ve výsledku Praha 5 ze svého rozpočtu zaplatí pouze 1,5 milionu korun. Avšak další peníze stojí stěhování květináčů. Odvoz jednoho vyjde až na 20 tisíc.
• Sotva se začaly první truhlíky objevovat v ulicích, lidé proti nim protestovali. Kromě vzhledu si stěžovali na to, že omezují prostor na chodníku. Obyvatelé také tvrdili, že truhlíky mohou zkomplikovat práci hasičům či záchrance při parkování na ulici. Radnice proto následně některé truhlíky přestěhovala.
• Jednu dobu se hovořilo i o tom, že by truhlíky mohly sloužit jako reklamní plocha, ze záměru sešlo.

Zatím se tak hraje přibližně o padesát květináčů, na které se zmíněná dotace nevztahuje. Ty může radnice už nyní stěhovat a měnit podle libosti. Kromě vzhledu a umístění musí radnice do budoucna také vyřešit, co v květináčích poroste. Nyní jsou to v naprosté většině stromy.

Těm však budou květníky stačit pár let. Ve chvíli, kdy se kořeny stromů rozrostou, musí je zahradníci z truhlíků vyndat a nahradit. Mluví se tedy i o tom, že by stromky vystřídal jiný druh porostu.

Někdejší vedení radnice v čele s bývalým starostou Milanem Jančíkem se přitom rozhodlo květináče pořídit právě proto, aby v nich rostly stromy, a jejich kořeny tak nemohly nijak ohrozit inženýrské sítě. Podle původního záměru měly být květníky zakopané do země. „Následná nová reprezentace vedená panem starostou Klímou ale projekt změnila a nechala je instalovat do ulic,“ řekl již dříve Jančík.

Právě to, že betonové květináče zůstaly stát v ulicích a nešly pod zem, vyvolalo silnou vlnu nejrůznějších protestů veřejnosti. Například studenti architektury napustili jeden z květníků vodou a koupali se v něm.

Vedení radnice pak na základě stížností přesunulo velkou část truhlíků na místa, kde lidem nevadí. Dodnes ve velkém počtu stojí například u zastávky Lihovar, u autobusového nádraží Na Knížecí či u Plzeňské ulice, nedaleko vjezdu do Strahovského tunelu.

Ani tím si však radnice Prahy 5 zcela nezískala lidi na svou stranu a protesty pokračovaly. Radní proto v minulosti zvažovali, že část květníků bezplatně vypůjčí pražskému Kongresovému centru. Z toho však nakonec sešlo. O budoucnosti tak rozhodne současné vedení městské části.