Koně jsou v Milovicích už sedm týdnů, zatím ale pobývali v malé ohradě poblíž silnice, kde se také stali atrakcí pro kolemjdoucí. „Díky tomu jsme se přesvědčili, že spásají zdejší agresivní traviny, přestože nám někteří botanici tvrdili, že to spásat nebudou. V ohradě ale prakticky nic nezůstalo,“ poukazuje jeden z autorů projektu Dalibor Dostál z organizace Česká krajina. Ke konci už jim museli do menší ohrady dovážet seno, protože koně již neměli co okusovat.
Organizátoři čtrnáct klisen v poledne vypustili do velké ohrady, příliš se jim ale nechtělo. Nalákat se nechaly až na donesené kupy sena. „Jednak si v aklimatizační ohradě zvykli a jednak je trochu znervózňovali přítomní novináři a fotografové, ale jistě se jim nový prostor zamlouvá. Bylo vidět, že se na novou pastvinu těší,“ hodnotí Dostál.
Menší ohrada jim zůstane dál přístupná, mají tady i přístřešek. „Ten ale moc nevyužívají, jsou to divoké koně, neschovávají se ani před deštěm nebo sněžením,“ řekl iDNES.cz Dostál.
Koně pochází z anglického Exmooru a podle genetického výzkumu přesně odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy. Právě v Exmooru byli pro milovický projekt zakoupeni za zhruba půl milionu korun. Na celém světě už jich zbývá jen posledních 600. Celkem Česká krajina na projekt vynaložila 1,5 milionu korun, většinu pokryla dotace z Evropské unie.
Ke klisnám přibude brzy i hřebec
Na místo jim také zástupci organizace pravidelně vozí vodu, v brzké budoucnosti zde ale chtějí vyhloubit studnu a zajistit automatický přívod napájení. Koně chrání elektrický ohradník, že by utekli, je podle autorů projektu nepravděpodobné. Brzy také ke klisnám přibude jeden hřebec. „Chtěli jsme, aby si na sebe klisny zvykly a vytvořily stádo, což by hřebec narušoval. Již brzy ho k nim ale přivezeme,“ říká Dostál, který očekává, že se stádo bude rozmnožovat.
Spolu s vypuštěním koní byla otevřena i první část Přírodní rezervace Milovice, kde je vzácná příroda chráněna právě díky pastvě velkých kopytníků. Zdejší řídké trávníky obývá řada vzácných rostlin a živočichů. „Ve vysychajících tůních a kalužích tu najdeme například trilobitům podobné korýše listonoha letního a žábronožku letní. Přežívá tu řada vzácných a ohrožených brouků z řad chroustků, střevlíků, drabčíků či chrobáků,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
V roce 2009 bylo v této lokalitě zjištěno 62 druhů denních motýlů, na české poměry nezvykle vysoký počet. Králem zdejších motýlů je modrásek hořcový Rebelův, jehož jedinou živnou rostlinou je hořec křížatý. Zdejší populace obou druhů patří k nejpočetnějším v Česku.
Na divoké koně se v zimě, mimo turistickou sezonu, přijely do Milovic podívat tisíce návštěvníků z celé republiky. Stali se tak jednou z nejvyhledávanějších atrakcí v regionu. Do budoucna by zájem návštěvníků měly zvýšit nejen vyhlídkové plošiny, ale také další atraktivní druhy zvířat. Ochránci přírody plánují doplnit koně o zpětně šlechtěné pratury a do nedaleké lokality se mají rovněž vrátit zubři.
