"Za hlavu ho nevěšte, není to etické!" Tak prý zněl jediný požadavek od nového vedení města, když se v Nymburce 6. ledna roku 1990 odstraňovala socha bývalého prezidenta Klementa Gottwalda. Na Boleslavské třídě naproti tehdejšímu sídlu Sboru národní bezpečnosti zdobila uměle vytvořené náměstí.
"Byl jsem nadšený, že u takovéto historické události můžu být, a že ji mám dokonce na starosti. Něco takového se jen tak někomu nepoštěstí," vzpomíná s úsměvem nymburský vedoucí odboru školství, kultury a památkové péče Jiří Černý.
"Než jsme sochu na určitou dobu poskytli skanzenu komunismu ve Zbožíčku, byla uložena ve školní kapli svatého Jana Nepomuckého. Soudruh Gottwald se musel obracet v hrobě," vzpomíná Černý.
Bronzové dílo představující bývalého komunistického prezidenta mohlo totiž posloužit jako materiál pro zhotovení památníku dětských obětí druhé světové války v Lidicích. Nakonec však přibližně čtyřmetrový a zhruba osm tun vážící Gottwald odpočívá mezi odloženými trpaslíky v depozitáři v Drahelicích.
Socialistické sochy lákají recesisty
Sochy tehdejších "vzorů", památníky či jiná díla, jež nesou budovatelská hesla nebo jiným způsobem dobu bývalého režimu připomínají, z veřejných prostranství většinou zmizely. Anebo se stávají terčem recesistických vtípků.
Například loni v listopadu získal další komunistický státník Antonín Zápotocký v rodných Zákolanech na Kladensku nový kabátek. Čtveřice výtvarníků obarvila jeho bronzové sako na červeno a boty na bílo (více čtěte zde).
Kdysi na Silvestra zase mohli lidé v Mladé Boleslavi vidět Vladimíra Iljiče Lenina s batohem na zádech. "Vypadalo to, jako by mu patřil, tak dobře mu seděl. Stalo se to ještě za minulého režimu, ale naštěstí za to nikdo nenesl následky," vzpomíná Jiří Černý z Nymburka.
