Českobudějovický hydrolog Tomáš Vlasák vzpomíná na povodně před 10 lety. Sílu Vltavy si uvědomil u Dlouhého mostu. Ničivé záplavy překonaly představy odborníků, jak velká voda může Jihočeský kraj vůbec zasáhnout.
Když nadšený vodák Tomáš Vlasák kempuje u řeky, vždycky si stan postaví raději o pár metrů dál od vody než ostatní. Hydrologa v sobě prostě nezapře. "Když intenzivně prší, cítím vnitřní napětí a nervozitu, i když vím, že by se nic závažného přihodit nemělo," říká šestatřicetiletý hydroprognostik z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích.
Vodní živel má rád, ale chová k němu respekt. "Jednou jsem kamarády přinutil přesunout stan o několik metrů dál od vody, chtěli ho totiž stavět na náplavce poměrně velké řeky v horách. Hned jsem si představoval, co by se mohlo stát," líčí sportovně vyhlížející Vlasák.
Ničivá povodeň z roku 2002 podle něj nezaskočila jen obyvatele, ale i meteorology a hydrology a přinesla zlom v metodách, které odborníci používají. "Byla to natolik extrémní povodeň, že jsme museli změnit výpočty. Na některých místech jsme přepočítali hodnoty průtoků a tam, kde dříve určitý průtok znamenal stoletou vodu, indikuje nyní jen padesátiletou povodeň," vysvětluje zaujatě Vlasák.
Z Malše vystoupila voda při první vlně povodní až na českobudějovické Zátkovo nábřeží.
Předpovědní metody jsou totiž do určité míry odborným odhadem. "Povodně v roce 2002 překonaly naše výpočty maximálních možných povodní, které nás mohou zasáhnout," odhaluje hydrolog.
Lidé si často myslí, že stoletá povodeň je největší povodní za uplynulých 100 let, to však není pravda. "Teoreticky mohou být stoleté záplavy ve dvou letech po sobě. Stoletá povodeň je povodeň, která se vyskytuje s dlouhodobou pravděpodobností jednou za 100 let," objasňuje Vlasák.
Většinu záplav způsobuje vydatný déšť a vysoká nasycenost půdy. Povodeň 2002 byla tak extrémní, protože ji tvořily dvě srážkové epizody.
10. srpen 2002První povodňová vlna opadá, začíná úklid a sčítání škod. Meteorologové však varují před dalšími vytrvalými srážkami. Hasiči jsou v pohotovosti. Připravena je i armáda. Záplavy dosud v kraji způsobily škody za stovky milionů korun. O život přišlo sedm lidí včetně jednoho dobrovolného hasiče z Táborska, který při zásahu dostal infarkt. Napjatá situace panuje na rybníku Rožmberk. Hrozí, že přeteče. |
"Každá by sama o sobě způsobila obrovskou povodeň se stoletými průtoky, ale tím, že přišly několik dní po sobě, nastala opravdu žalostná situace. Půda už nebyla schopna přijmout další vodu a ta začala povrchově stékat do koryt přeplněných řek, přehrad a rybníků," popisuje Vlasák, který měl při první povodňové vlně noční službu.
"Jeli jsme se podívat na stanici pod Dlouhým mostem a tam jsem poprvé v životě viděl, jak to vypadá, když voda teče mimo hlavní koryto. Na parkovišti, kde obvykle jezdí autoškola, byl metr vody. Celé město spalo a z Vltavy se stával veletok," vzpomíná.
Dodává, že poté už z povodní mnoho výjevů neviděl. "Naším úkolem je řešit v kanceláři své povinnosti, informovat příslušné instituce a neustále předvídat a monitorovat vývoj katastrofy."
Srpnová povodeň před deseti lety zničila nebo poškodila velkou část vodoměrných stanic, což prognostikům práci velmi ztížilo. Celé stanice tehdy plavaly v řece.
Po povodních hydrologové zděné budky, kterých je v jižních Čechách na padesát, zrekonstruovali nebo nově postavili ve vyšších místech nad řekou. Také přidali baterie, které při výpadku proudu udrží stanice v chodu až několik týdnů. Ztrojnásobili rovněž počet srážkoměrů.
