„Všechny podklady jsme museli vyhledávat sami. Dostali jsme se tak do historie areálu, který vznikl v roce 1891 pro Všeobecnou jubilejní výstavu,“ říká Hofman.
Co přineslo vaše pátrání v minulosti?
Sehnali jsme dokonce původní mapy, jak areál vypadal před 120 lety, jak byly uspořádány pavilony. Průmyslový palác byl v čele, jako ta nejzásadnější budova, ale pro zajímavost - areál měl třeba v severním cípu i rybník, kde si návštěvníci mohli ulovit vlastního kapra. A hned vedle byla restaurace, kde vám ho kuchař připravil.
Kapříka už si ani podle vašeho návrhu nechytíme...
Každopádně všechny pavilony byly koncipovány jako sezonní, dočasná záležitost. Nikdo si nemyslel, že tam Průmyslový palác vydrží dalších sto let, stejně jako další objekty. Pak se postupem času přidala Matějská pouť, která areál svým způsobem degradovala. Prostor byl uzavřený a asi se hodil pro tento typ zábavy. My jsme ale analyzovali, kde je chyba areálu. Proč je mrtvý? Ještě ta pouť nebo Křižíkova fontána pro turisty... Ale přiznám se, že jsem tam neměl důvod posledních dvacet let zajít. Je to tam ospalé. Přitom hned vedle přes zeď je Stromovka, kde jsou každý víkend tisíce lidí a je tam velká poptávka po restauracích, službách, nějaké přidané hodnotě.
A tu jste našli v minulosti?
Zjistili jsme, že v historických plánech byla důležitá tato osa (ukazuje plány), která spojovala dřívější vlakovou zastávku se Stromovkou napříč výstavištěm. Byla to jasná korzovací, promenádní plocha, kterou bychom rádi obnovili. Neřešili jsme zatím do detailu, jestli je třeba zbourat všechny zdi. Jde o to, aby výstaviště dostalo nový impuls i s novým vodním prvkem.
Když koukám do plánů, současná Křižíkova fontána by tedy měla ustoupit tomuto vodnímu oku?
My jsme návrh rozšířili a rozdělili do několika etap. Prioritou je dobudování levého vyhořelého křídla Průmyslového paláce a umístění technického zázemí a doprovodných prostory do podzemí. Dál míříme nad rámec soutěžních podmínek, ale bylo nám jasné, že souvislosti jsou důležité. Není pro nás nepředstavitelné, že nahradíme současnou podobu prostoru za palácem, která je zde nějakých dvacet let. Chceme prostor otevřít pro běžného člověka, který jede na bruslích, na kole nebo jde s kočárem. Dnes se tam přes den na betonu neděje nic, večer se koná jen fontánový byznys.
Prý jste se při návrhu podzemí nechali inspirovat pařížským Louvrem?
Nebyla to přímá inspirace. Jde spíš o princip, který v Paříži také určitě řešili. V jednom okamžiku si uvědomili, že nové technologie, počínaje třeba strojovnami klimatizace a konče parkingem, nejsou schopni udržet jen ve starých renesančních budovách. Vykopali celé nádvoří, ze kterého udělali nový komunikační uzel a postavili skleněnou pyramidu, kterou se tam vstupuje. Obdobně pod vyhořelé křídlo navrhujeme jeden až dva suterény pro technické zázemí.
Louvre má skleněnou pyramidu, zanecháte na výstavišti také výrazný otisk?
Naší pyramidou by se stala lastura, plynulá, organicky tvarovaná rampa do podzemí, kterou klesneme o úroveň níž. Tam si pak budete moci koupit vstupenky, odložit si v šatně, bude tam konferenční sál. Až tam se přitom můžete rozhodnout, jestli vejdete do historického paláce, nebo budete pokračovat a dostanete se do nového výstavního prostoru. Ten jsme navrhli celý pod úrovní stávajícího terénu. Nebo můžete projít pod palácem až ven do prostoru, kde mohou být nové restaurace, oslovující denně lidi procházející ze Stromovky.
Říkáte: lastura... Popište ji trochu - v plánech není zřetelná.
Nevystupuje nad povrch. Nástup do podchodu je v předpolí Průmyslového paláce řešen organicky tvarovanou rampou v půdorysném tvaru lastury. Vnímali jsme, že prostor by si měl zachovat vzhled náměstí. Žádné schody, podobně jako na náměstí Piazza del Campo v italské Sieně. To je také celé šikmou plochou. Paralelou k lastuře před Průmyslovým palácem je i perleťový povrch, který by se promítnul do obkladů, aby vznikl speciální efekt.
Jisté je ale zatím pouze vybudování repliky shořelého křídla a podzemního průchodu...
Ano, projekt lze rozložit do jednotlivých fází, toto je první z nich. Rozumím tomu, že se město bude zabývat ekonomikou projektu. Celé to ale dává smysl dohromady.
