Je to už dávno, co Výškovice lomozily běžným venkovským životem. Selské dvory po válce postupně zmizely a s nimi i dvě stovky německých obyvatel. Zůstala jen rozpadlá barokní kaple, stará lípa a jediný statek. Zbytky zdí a vše ostatní pohltila příroda.
Silničku k obci stále lemuje alej kaštanů a cestou dolů k Boněnovu je impozantní výhled na krabatící se Český les.
Pusto je tu od 70. let minulého století, kdy byla ves v pohraničí oficiálně zrušena. Smutný příběh však může po téměř půlstoletí skončit šťastně.
To proto, že město Plzeň vyhlásilo "mezinárodní krajinářskou výzvu", která má vysídlené pohraničí na Tachovsku oživit. A zaniklé Výškovice mají být jakýmsi startovacím projektem.
Neznamená to nutně, že by se v obci postavily nové domy a nastěhovali se tam noví obyvatelé. S obnovením osídlení, a to ještě postupným, počítá jen jeden z finálových návrhů, které pocházejí z různých zemí Evropy.
Autoři spíše pracují s tím, že na místě vytvoří jakési umělecké či architektonické "atrakce", za nimiž tam lidé začnou jezdit. Další fází by mělo být například využití lokality pro ekologickou turistiku.
"Cílem projektu je najít model, jak postupovat dál. Výškovice by se mohly stát vzorem pro další české vesnice. Záleží na zájmu obyvatel, starostů, občanských organizací," říká Klára Salzmann, jež má projekt na starosti. Docílit toho nebude vůbec jednoduché.
Všech pět návrhů v zásadě hovoří o rozvoji turistiky, ekologického zemědělství či sadovnictví, řemesel a spolupráce vesnic a městeček napříč regionem.
Možná za to nejdůležitější považují obnovení komunit, které by k místu získaly vztah, a dokázaly ho tak udržovat dlouhodobě. Zájem lidí by se pak dal proměnit v obhospodařování krajiny zaměřené třeba na výrobu džemů, piva, lisovaného oleje a tak dále. Motivací by byly symbolické nájmy za pozemky a podpora samosprávy.
Český autor navrhuje postavit štítové zdi domů
S tímto principem pracují všechny studie, přičemž poukazují na důležitost "startu". Proto se zaměřme na něj. Originální nápad představil tým maďarských architektů. Navrhl, že by se u Výškovic mezi sloupy rozvěsila dlouhá plátna, do nichž by se shora vlepila semena různých plodin, které by postupně vyrostly.
"Tyto dočasné instalace symbolizují nový začátek v této téměř opuštěné oblasti. Nový začátek, který by vytvořili původní a současní obyvatelé společně. Češi a Němci," píše se ve studii.
Rumunští autoři chtějí v první fázi připomenout zmizelá stavení pomocí jakýchsi sloupů a rámů. Vetknou tak do krajiny povědomí o tom, jak prostor před půl stoletím vypadal.
Podobně na to šel český autor dalšího návrhu. I on chce připomenout domy, ale tak, že nechá z vápence z nedalekého starého lomu postavit jen jejich štítové zdi.
"Každý takový dům nedům by byl věnován obyvatelům vždy jedné z přilehlých obcí v Česku i za hranicemi v Německu. Tato společenství by zde získala zázemí a starala se o ně. Předpokládáme, že je to nejlepší způsob, jak položit základy pro budoucí spolupráci mezi jednotlivci a komunitami, jež by vedly ke skutečné realizaci konceptu," říká studie.
Němečtí architekti plánují, že by Výškovice a jejich okolí prezentovaly celý zdejší region. Pracují s potenciálem několika nedalekých lázeňských měst. Na místě zaniklé obce by vyrostly venkovní pavilony reprezentující Mariánské Lázně, Chodovou Planou, Teplou či Konstantinovy Lázně, přičemž každý by se specializoval na něco trochu jiného.
Poslední finálový návrh z dílny českého týmu pracuje s procesem osídlení, který zná lidstvo odpradávna. Nejdříve určité místo člověk jen navštěvuje, pak v něm kratší dobu pobývá a posléze v něm začne žít nastálo. Tomu se mají podřídil aktivity a podpora ze strany komunit i samosprávy.
Pět vybraných autorů na konci července přijede přímo do Výškovic a za účasti mezinárodní poroty a odborníků z Evropy návrhy propracují.
"Součástí workshopu bude 26. července akce Hudba pro krajinu ve Výškovicích. Výsledkem bude putovní výstava, která bude součástí všech dalších akcí jak v Čechách, tak v sousedním Bavorsku," nastiňuje další scénář Klára Salzmann.
