„Jsou druhy, které už prakticky vymizely, přitom kdysi bývaly hojně zastoupeny a patřily k těm nejběžnějším, všudypřítomným druhům. Například chocholouš nebo sýček obecný,“ citují Lidovky.cz ředitele kanceláře České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka. Podle něj byl přitom sýček či chocholouš před šedesáti lety všude. Dnes v krajině najdeme jen několik posledních desítek párů.
„Hlavním důvodem katastrofálního úbytku je přerod pestré zemědělské krajiny, sýčkovy původní domoviny, na průmyslovou krajinu s velkoplošným intenzivním zemědělstvím. V ní dramaticky ubyl velký hmyz, který je sýčkovou hlavní kořistí,“ uvedl hlavní koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické Martin Šálek. S nadměrným používáním chemie se zdecimují jakékoliv planě rostoucí rostliny i hmyz. Ptáci zde tak nenajdou zdroj potravy.
Za rapidní úbytek ptáků v Česku mohou i velké lány. „Jako ukazatel, který krásně dokládá příčinu úbytku ptáků, je intenzita zemědělství měřená výnosem na hektar. Čím vyšší výnosy, tím je to horší,“ sdělil Vermouzek. Ohromné lány totiž nemají jakýkoliv rozdělující prvek, a tedy ani úkryt pro ptáky.
Ptáků kterých ubývá je však čím dál víc. Řadí se sem například skřivan polní nebo strnad obecný. Podle Vermouzka je na tom ještě hůře koroptev polní, která se dříve lovila. „Ve čtyřicátých letech se psalo, že kdyby z naší krajiny zmizelo úplně všechno, koroptví bude stále plno. Nikdo si nedokázal představit, že tak hojný druh, který byl doslova za každým plotem, z krajiny úplně zmizí,“ popisuje ornitolog.
Vraťme život do krajiny
Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps |
Ornitologové vybízí k podpisu petice s názvem „Vraťme život do krajiny“. V té žádají, aby alespoň na deseti procentech ploch ve všech typech krajiny, tedy i té zemědělské, nebyly používány chemické přípravky, a plochy tak mohly sloužit jako útočiště pro ptáky, ale i zvěř, hmyz a původní plané rostliny.
„Ve chvíli, kdy už se to dostane takhle daleko, je všechno špatně a musí přijít nějaký nouzový režim ochrany přírody,“ říká Vermouzek. Krizová situace se však týká i vodních a mokřadních ptáků.
Podle Vermouzka je voda podobně jako zemědělská krajina využívána s velkou intenzitou, a tak ubývá například kachen. „Z vodních nádrží se stávají velkovýkrmny kaprů bez jakéhokoliv jiného života, který se tam prostě už nevejde,“ říká.
