Výhodou sportovních spolků je, že velké problémy etikety mohou účastníci klání nonšalantně zanedbat. Nudní suší pánové nehodnotí s jedním obočím šokovaně pozdviženým ani přípustnou délku běžeckých sukní, ani pravidla přednosti při protnutí cílové pásky, o nehorázném pojídání pozávodního guláše plastovou lžící nemluvě.
Vše je přímočaré, nekomplikované, dravé a hravé, běžci si vystačí s jednoduchým kodexem fair play na trati i mimo ni. Seznamte se s ním.
1. Pravidlo plynulého provozu
Na běžecké stezce se běhá vpravo, pokud je zřízen pruh k běhu vyhrazený, tedy v něm. Držíme se u kraje, zbytečně nekličkujeme, ve větší skupině se snažíme nezabrat celou šířku stezky tak, aby okolo nás nemohla proběhnout ani myš. Co se soužití s cyklisty, bruslaři, chodci a dalšími účastníky běžeckého provozu týče, podle litery zákona se nesmíme navzájem ohrozit. V praxi to znamená extenzivní využití zdravého rozumu a ohleduplnosti. Na silnici se řídíme pravidly silničního provozu, jako jednotlivci tedy běháme na levém kraji vozovky (vidět a být viděn), jako organizovaná skupinka naopak využijeme pravou krajnici (máme status pomalu jedoucího vozidla). Nově musíme být viditelně označeni reflexními prvky.
2. Pravidlo zastavení
Při závodě si stoupáme do koridoru, který odpovídá našim momentálním možnostem, nikoliv zbožným přáním šlapat na paty eliťákům. Běžíme pokud možno plynule, pokud potřebujeme zastavit, činíme tak u kraje silnice a ne uprostřed pohybujícího se davu. Pokud není zbytí a na kraj běžeckého chumlu se nedostaneme, ohlásíme ostatním výraznou změnu rychlosti zvednutou rukou. Toto pravidlo se zatím v Česku moc nepěstuje, ale setkáte se s ním při závodech v zahraničí a rozhodně stojí za úvahu si ho osvojit i při masových bězích doma.
3. Pravidlo zkopec/dokopec
Při běhu do kopce většina závodníků zpomaluje, zatímco při seběhu z kopce to pořádně nakulí. Vítáme v pelotonu všechny nováčky a úpěnlivě je žádáme, aby toto pravidlo respektovali. Pokud se vám stane, že do kopce přeceníte síly a nahoře budete žádat o kyslíkový přístroj a asistenční službu, čiňte tak po straně a nikoliv uprostřed závodní dráhy. Dusot za vašimi zády a základní znalosti zákonů mechaniky o tom, kterak energie potenciální přechází v energii kinetickou, vám budiž dostatečným varováním.
4. Pravidlo sluchátek
Hudba v uších může posunout a zpříjemnit váš běh, ale uvědomte si, jak komplikuje okolí případnou krizovou komunikaci s vámi. Předbíhající běžec, vozíčkář nebo pořadatel, který vám při závodě sděluje své pokyny, by měl mít naději být od vás vyslyšen. Stejně tak se hodí zaznamenat troubící automobil, řítícího se potomka dočasně neovládajícího svůj stroj nebo podezřele dýchavičného pána v rozepnutém baloňáku. Při některých závodech je použití ušátek dokonce zakázáno, je tedy doporučitelné se nad jejich využíváním na frekventovaných místech zamyslet.
5. Pravidlo pozdravu
Běžci, otužilci, golfisti, horolezci i kapsáři si mezi sebou tykají. Zvláště spoluběžcům, kteří už jsou nějaký ten pátek na světě, prokážete službu, když jim nebudete vykat jako stoletým kmetům. Pokud jste ve fázi intervalového tréninku a dvě slabiky „ahoj“ neudýcháte, stačí, když k pozdravu zvednete pokrčenou pravou ruku do výše ramene (totéž ve vyšším provedení a s nataženou rukou nepraktikujte – je to energeticky náročná varianta, která by se navíc u všech kromě hlupáků, co propadli rasové nesnášenlivosti, setkala minimálně s pozvednutým obočím).
Vzhledem k tomu, že někteří běžci bývají tréninkem znaveni, jim případnou absenci pozdravu velkomyslně odpusťte. Zvlášť když se v šest odpoledne nacházíte na cyklostezce, kde by neustálé opakování pozdravu mohlo vést k totálnímu vyčerpání organismu.
6. Pravidlo uvolněného sople
Tekutiny jakéhokoliv charakteru vyměšujte na místech k tomu určených, v případě nouze alespoň v bezpečné vzdálenosti od ostatních. Týká se to především mužnější části běžecké skupiny, která s oblibou plive a smrká bez přesného zacílení, takže následky jejich činnosti ulpívají na tričkách a končetinách jejich běžeckých bližních. Prosíme flusaře, aby se buď naučili dobře mířit na zem či do mezer, nebo si výměšky distinguovaně utírali do rukávu, přednostně vlastního.
7. Pravidlo „kdo dřív přijde, ten blíž žere“
Běžecké závody v OstravěUžijte si závod s domácí atmosférou na startu sezóny. 9. dubna 2016 v Bělském lese nemůžete chybět. V ceně startovného funkční triko Craft. Více o závodu ZDE.  |
V rámci provozu postupujte na občerstvovací stanici dále podél stolů, jinak hrozí akutní zácpa všem zúčastněným. Málokdy se stává, že by na občerstvovačce jídlo došlo, ba naopak! My, zástupci kmene pomalých, víme, že zatímco eliťáci stihnou sotva zhltnout kalíšek vody, banány, cukr, čokoláda a další dobroty zbývají na stolech vzadu pro nás opozdilce.
Proto plynule postupujte dále do hloubi místa občerstvení a při odhazování odpadků myslete na to, že nejste prasátko, jež si v chlévě právě dokončuje novou podestýlku. Pokud nebudete mezi prvními deseti, myslete na to, že odpadky se odhazují do pytlů nebo na kraj silnice.
8. Pravidlo minimalizace zápachu
Do opery je vhodné nastupovat provoněn Chanelem, během zcitlivělé nosy spoluběžců ale vaši vůni neocení. Stejně tak vám však neprominou dva měsíce nepraný dres, i když je neprán „pro štěstí“ v posledním vyhraném závodě. Krom nelibých poznámek si vysloužíte poslední místo, protože při ochraně před odérem vás předběhne i nejstarší veterán o francouzských holích.
Pravidla pro neběžce
S jistými pravidly je pak třeba seznámit i neběžce. Tady jsou.
1. Uvažte si hafika, nebo bude „bobika“
Neuvázaný rozdivočelý hafan skákající na vše živé okolo zabahněnými tlapami je tvor vhodný k nakrájení do guláše. Pejskaři si často neuvědomují, že někteří běžci neumí vyčíst z pohybu těla psa, že si k nim přibíhající ozubená morda „opravdu přišla jenom hrát“.
Navíc, i hodný pejsek rád chňapá po pohybujícím se cíli – má lov tak nějak v povaze. Mějte jej tedy pod kontrolou na úvazku a zkraťte naviják vodítka na přijatelnou manévrovací vzdálenost: past v podobě psa na jedné straně cyklostezky a konce vodítka v ruce majitele na konci druhém způsobuje zvýšenou agresivitu běžce po pádu letmo na pusu. Zkraťte zvěři lano, než vám někdo prakticky dokáže, že váš mazlíček je přes veškerou péči a personifikaci jen sestava steaků.
2. Tour de France praktikujte na... Tour de France
Pokud máte duši závodníka uzavřenou v neduživém těle, takže vám nezbývá než honit časovku na obecní cyklostezce, doporučujeme vám přidat na tréninkovém úsilí někde jinde. Například na státní silnici nebo tréninkovém cyklooválu. Totéž platí pro suchozemské následovníky Martiny Sáblíkové. Víme, že správná technika pohybu na in-linech vyžaduje veliký rozkyv do stran, přesto by to nemělo být na překážku využitelnosti dráhy pro ostatní. V opačném případě je třeba říci, že v případě kolize budete na rozdíl od běžce padat z větší výšky a při vyšší rychlosti.
3. Rozejděte se
Až na výjimky nejste nikdy sami. Neblokujte proto cyklostezky diskusními kluby nebo rojnicí šesti kočárků v řadě. Kličkování mezi hafany a dětmi na odrážedlech je nakonec v pořádku – jedni z toho nebudou mít rozum nikdy a ti druzí až za dlouhou dobu – ale dospělí účastníci odpoledního mumraje entropii systému uměle navyšovat nemusí.
4. Hulváti na trati
Základním pravidlem fair play je respekt k soupeři a je jedno, zda sport aktuálně provozujete, či nikoliv. Pokud nejste svědky závodu, na běžce nepokřikujte, neraďte, nepovzbuzujte. Dobře míněná běžecká rada okolního čumila o objemu menší planetky vypadá hloupě, i když se nezdáte a opravdu běháte. Navíc by se vám mohlo snadno stát, že budete účastníkem běžeckého provozu vyzváni k následování, abyste své dobré rady prokázali v praxi. A to byste nemuseli ve zdraví přežít. Takže pozor!
