„Systematický výběr sportu včetně volby vhodného klubu přichází dnes na řadu okolo 5 až 6 let. Do té doby hraje nejdůležitější roli v procesu seznamování dítěte se sportem sám rodič,“ říká odborník na sportovní diagnostiku Martin Jahoda ze společnosti SportAnalytik, která se zabývá individuálním výběrem sportů pro děti.
Mami, nauč mě jezdit a kole...
Jízda na kole je jedním z typických příkladů rodinné aktivity, kterou mohou podnikat rodiče i děti společně a prožívat tak sdílenou radost z pohybu. Češi jsou navíc jak známo národem vášnivých cyklistů.
Na rozdíl od jiných sportů je výuka jízdy na kole úkolem samotných rodičů a nelze tedy spoléhat na metodické vedení ze strany trenéra. Jak postupovat, aby byl proces učení co nejplynulejší a nejsnazší?
1 Trénink na odstrkovadle a koloběžce
Jakmile se dítě naučí chodit, pořiďte mu odstrkovadlo, kde se začne učit udržovat rovnováhu a základní principy řízení. Nebude mu dělat problém zatáčet a odhadovat vzdálenost. Většina dětí tyto základní dovednosti zvládá intuitivně a bez zbytečného vysvětlování a vaší námahy.
Dalším posunem na cestě za kolem je tříkolka. Díky ní se u dítěte ještě více zdokonaluje schopnost udržovat rovnováhu. Novinkou jsou oproti odrážedlu šlapky, které dítě naučí základnímu způsobu pohybu podobnému kolu.
Posledním mezistupněm je jednostopé odrážedlo, které je vhodné pro děti ve věku dvou let. Pomůže vybrousit poslední nedokonalosti v oblasti rovnováhy. Dítě se přitom učí také jistotě, protože se při pohybu stále ještě dotýká nohama země. Odvážnější už mohou zkoušet chvílemi jet jako na kole. I na odrážedle ale dokáže dítě vyvinout značnou rychlost, nezapomeňte proto své malé neřízené střele koupit helmu.
2. Zpočátku pomůžou kolečka
S malým kolem můžete začít dle konkrétních schopností dítěte už ve dvou letech - předpokladem je zvládnutí pohybu pedálu. Zpočátku stačí pořídit kolečko s průměrem kol 12“, které se neliší od odrážedla, nicméně má klasické pedály a děti musí opravdu šlapat a rovnováhu mu pomáhají udržovat balanční kolečka. Kolo nesmí být příliš velké (pro 3-5leté děti je obvykle ideální 12“), musí mít kryt na řetězu, zadní protisměrnou brzdu na šlapkách a odnímatelná kolečka. Pamatujte na to, že dítě sedící na kole musí vždy dosáhnout nohama na zem!
V první řadě jde o to, aby dítě zdokonalilo svoji schopnost šlapat, řídit a udržovat rovnováhu. Jakmile tyto dovednosti zvládá, můžete odmontovat balanční kolečka. Teď nastává ta nejdůležitější část, při které se zapotí zejména rodiče.
3 Vyberte vhodnou tréninkovou plochu
Vaše dítě nebude schopno jet rovně, vy budete běhat vedle něj a nebudete mít příliš času sledovat dění okolo. Z toho důvodu nebývají vhodné frekventované cyklostezky nebo dokonce cesty s provozem aut. Vybírejte spíše klidné obytné zóny, slepé ulice nebo málo využívaná parkoviště. Pamatujte, že rovnováha se na kole lépe udržuje ve vyšších rychlostech, a proto vůbec nevadí mírný sklon trasy z kopečka.
4 Přidržování při rozjezdu
Nejtěžší fáze je našlápnutí pedálu a počáteční rozjetí se bez ztráty rovnováhy. Tady vás bude dítě potřebovat zcela určitě. Při každém rozjezdu je potřeba přidržovat sedadlo a vždy kousek s dítětem běžet, než chytne rovnováhu. Popostrčte ho, poskytněte mu asistenci a buďte celou dobu jízdy poblíž.
Dítě při jízdě nechytejte za krk či tričko, ale za ramena či sedlo (případně využijte tlačnou tyč). Držení za sedlo je lepší z pohledu kontroly rovnováhy, ale fyzicky náročnější pro samotné rodiče.
5 Brzdění
Jakmile se vaše ratolest otrká natolik, že už nestíháte pořádně sledovat, kde je, přišel ten správný čas na brzdění. Nejlepší je pořídit dětské kolo, kde dítě jednoduchým protišlapem může bezpečně zastavit. Pákové brzdy, přehazovačky a odpružené vidlice je dobré nechat pro větší děti, zhruba od devíti let. S nimi už také můžete začít absolvovat i delší výlety.
6 Motivace a chválení
Je také důležité neustále dítě povzbuzovat, než získá potřebnou jistotu a nebude už počáteční podporu potřebovat. K získání kuráže také pomáhá, pokud je součástí „výuky“ také sourozenec nebo kamarád, který už jízdu ovládá. Dítě tím dostává signál, že dospělácká cyklistika není žádná věda a navíc se přirozeně chce vyrovnat svým vrstevníkům.
7 Rodič je režisérem úspěchu
První krůčky malého cyklisty si představte jako divadelní představení, kde dítě je herec a vy režisér. Každý divák bude sledovat herce, ale úspěch představení je v rukou režiséra. Připravte dítě před vyjížďkou. Prodejte mu první trénink jako něco, co dostane „za odměnu“.
Pokuste se v něm vytvořit pocit těšení se. Buďte klidní a vlídní při „akci“, oceňujte každý dílčí úspěch, netlačte na pilu a skončete klidně po 10 minutách. Jeden pád na úvod může způsobit ztrátu odvahy dítěte a konec tréninku minimálně po celý zbytek dne - v tom případě se s tím raději smiřte a jděte si hledat jinou společnou zábavu.
Můžete také zkusit dítěti cyklistiku zasadit do nějakého příběhu (budeme spolu jezdit do školky, v létě u babičky se pojedeme na kole koupat). Po návratu domů můžete jeho výkon trochu přibarvit před ostatními členy rodiny a připravit si tak půdu na další lekci.
Jak vychovat malé sportovce a sportovkyně
„Rodiče mohou využít různých způsobů, jak dítěti pohyb přiblížit a spojit ho s pozitivními emocemi a zážitky. Na základě našich zkušeností se stovkami českých dětí lze říci, že dobré pohybové základy mají děti, které rodiče rozvíjeli alespoň jedním ze tří způsobů,“ říká Jahoda a hned se dává do vyjmenovávání.
Na prvním místě podle něj stojí motivace vlastním příkladem. Pokud vidí děti maminku pravidelně běhat nebo posilovat před televizí nebo chodí sledovat tatínkovy fotbalové zápasy, získávají přirozeně představu o sportu jako o automatické činnosti, která je součástí jejich života. Ne nadarmo byli rodiče mnoha současných hvězd buď aktivními profesionálními sportovci, nebo velmi zapálenými rekreační sportovci. Zároveň děti touto cestou pochopí, že sport přináší nejen radostná vítězství, ale občas i porážky.
Je vaše dítě na jízdu na kole ještě moc malé? Zapojit ho do cyklovýletu můžete i na speciálním kočárku, jehož součástí je i kolo pro rodiče:
7. listopadu 2014 |
Malého sportovce dokáže skvěle motivovat i prostředí. Děti jsou velmi vnímavé a citlivé na podněty, kterým jsou vystaveny. Pokud se pravidelně pohybují ve sportovním prostředí, nastavuje to jejich celoživotní vztah ke sportu.
„Mnoho dětí, které rodiče od útlého dětství vodili na kurty, se potom tenisu věnovalo profesionálně“, říká bývalý trenér juniorské tenisové reprezentace Jan Taussig. Sportovnímu zápalu může pomoci také střídmé sledování sportovních akcí v televizi. Tak si děti oblíbí určitou sportovní hvězdu a napodobování tohoto idolu vede k jejich přirozenému sportovnímu rozvoji v daném sportu.
Sportuje celá rodina
Největší možnosti pak mají děti ve společném sportování celé rodiny. Jakmile se vyskytne vhodná příležitost, je dobré s dětmi začít rozvíjet základní pohybové návyky jako běhání, skákání, házení nebo chytání.
„Důležité je organizovat vše hravou formou, být kreativní při vymýšlení her, dát dítěti pocit vítězství a příliš netlačit, pokud o aktivitu nejeví zájem,“ říká Martin Jahoda. Postupně je dobré s rostoucím věkem začít přidávat takzvané „rodinné sporty“. To jsou disciplíny, které může společně provozovat celá rodina a trávit tak pohromadě volný čas. Jedná se především o jízdu na kole, plavání, lyžování a bruslení.
Roste rychle?Pořiďte své ratolesti dětské kolo z druhé ruky. Nejen sportovní vybavení za rozumnou cenu pořídíte v bazaru eMimino.cz. |
Zhruba od 5 let věku dítěte má smysl přemýšlet o organizované formě sportu. „Většina rodičů chce vést své dítě ke sportu, ale mnohdy si do rozhodování příliš promítají svá přání a vlastní sportovní zkušenosti, místo aby vyzkoušeli zábavné testování, které nezávisle odhalí nejvhodnější sporty pro jejich dítě,“ říká Martin Jahoda ze SportAnalytiku, který nabízí dětem zábavné testování, které odhalí jeho silné stránky a vhodné sporty.
