50. léta: jazz a hipsterské svetry
Možná to leckoho překvapí, ale hudební festivaly, jak je známe dnes, mají kořeny už v půlce padesátých let, kdy se mladí američtí intelektuálové scházeli na jazzových koncertech. Jednotlivá vystoupení tehdejších hvězd, jako byli Miles Davis, Chet Baker nebo Billie Holiday, se začala spojovat v rámci několikadenních událostí. Asi nejznámější byl newyorský Newport Jazz Festival a jeho protějšek v kalifornském Monterey.
Diváci a muzikanti na jazzových festivalech v Londýně a New Yorku
Nepsaný dress code byl tehdy vlastně docela elegantní. Nosila se pruhovaná trička, košile s krátkým rukávem, vypasované kalhoty, velké sluneční brýle a svetry, po jakých by dnes zatoužil nejeden hipster. Ženy navíc nosily krátké sestřihy a obrovské náušnice nebo stylové klobouky.
60. léta: láska, etno a psychedelie
Jazz postupně vystřídal folk, intelektuály zase „květinové děti“, které fandily přírodě, volné lásce a psychedelikům. Od folkové hudby pak byl jen malý krok k té rockové a všechno vyvrcholilo festivalem Woodstock. Během tří dnů v srpnu 1969 dorazilo přibližně 400 tisíc lidí a na pódiu se vystřídaly hudební ikony jako Janis Joplinová, Jimi Hendrix nebo kapely The Who a Jefferson Airplane.
Móda hnutí hippies byla barevná a inspirovaná folklórními oděvy, takže se to v polích u města Woodstock hemžilo vyšívanými halenkami, batikovanými šaty, pletenými ponči, vrstvenými šperky a čelenkami v indiánském stylu. Od věci ovšem nebylo ani zout boty, sundat tričko i podprsenku nebo se dokonce svléknout do naha. Nezbytnými doplňky byly také dlouhé vlasy, kulaté sluneční brýle a dopravní prostředky pomalované psychedelickými vzory.
Návštěvníci prvního ročníku kultovního festivalu Woodstock
70. léta: od květinových dětí k punku
„Květinová“ nálada ve Spojených státech ještě nějaký čas přetrvala, oslavy míru, lásky a svobody však brzy vystřídalo zklamání a skepse ke stavu světa. Festivalová kultura se postupně přesunula do Evropy, hlavně do Velké Británie, kde v té době vznikly významné akce jako Glastonbury nebo Isle of Wight. Rocková hudba časem přitvrdila a na festivalech v Leedsu a v Readingu hrály první punkové kapely jako The Stranglers nebo The Ramones.
Móda 70. let, která se mimochodem letos vrací jako velký trend, přímo navazovala na tu z let šedesátých. Jen zvonáče se rozšířily, košile byly přiléhavější a dlouhé lokny vystřídaly o pár centimetrů kratší sestřihy, patky či stylové afro. Na festivalech byla k vidění spousta třásní, denimu a květinových vzorů. A britští punkeři se proti této „jemné“ módě vymezovali potrhaným oblečením, koženými křiváky, těžkými botami, neonovými číry a piercingem.
Návštěvníci britského festivalu Glastonbury na začátku 70. let
80. léta: letí luxus, elegance i charita
Doba, kdy svět ovládla popová hudba, přála spíše velkým koncertům s ještě větší show než rockovým festivalům. Asi největšími venkovními koncerty celého desetiletí byly ty v rámci Live Aid – charitativní akce proti hladomoru v Etiopii, na kterou v roce 1985 svolal své kolegy hudebník Bob Geldof. Největší hvězdy popu tehdy vystoupily například na stadionu Wembley v Londýně nebo na filadelfském stadionu JFK.
Módě vévodilo drama i určitá elegance. To první ztělesňovala třeba zpěvačka Madonna, která výstředními účesy, make-upem i kostýmy od návrháře Jeana Paula Gaultiera inspirovala celou generaci dívek. Za elegány, ovšem s rockovou duší, zase platili tehdejší čtyřicátníci jako David Bowie a Paul McCartney, kteří vystupovali v oblecích luxusních značek.
Madonna, Paul McCartney a David Bowie na koncertech v rámci Live Aid
90. léta: temnota vs. barevné techno
Devadesátky byly obdobím velkých kontrastů, aspoň co se týká hudby a s ní spojených subkultur. Vyznavači alternativy, kterou tehdy představoval grunge, post-punk, industriální hudba, ale i rap, se scházeli na obřím festivalu Lollapalooza, který putoval po Spojených státech a Kanadě. Stejně živá, a to zvlášť v Evropě, byla elektronická scéna. Její fanoušci se od roku 1989 scházeli na ikonickém berlínském festivalu Love Parade.
Festivalová móda byla stejně rozmanitá jako hudební styly. K vyznavačům grunge tradičně patřily flanelky, roztrhané džíny a conversky. Ti, kdo se hlásili ke „gotické“ scéně, zase chodili v černé kůži a bez ohledu na pohlaví nosili temný make-up a na černo obarvené vlasy. To fanoušci techna vyhledávali neonové barvy a od svých předchůdců z Woodstocku si kromě vztahu k psychedelickým drogám vypůjčili i barevnou batiku a květinové ozdoby.
Rockeři jezdili na Lollapaloozu, technaři na Love Parade
Po roce 2000: Kate je jenom jedna
Z velkých festivalů se pomalu, ale jistě stal milionový byznys. V publiku se objevovalo čím dál víc celebrit a kdo chtěl být opravdu cool, musel na začátku léta vyrazit do britského Glastonbury. Stylovou ikonou byla jednoznačně topmodelka Kate Mossová, která na akce doprovázela svého tehdejšího partnera, rockera Petea Dohertyho. Její uniformu – vysoké holinky, ultrakrátké šortky a volnější svetr nebo třpytivý top – kopírovaly fanynky po celém světě.
Kate Mossová s Petem Dohertym a další návštěvníci festivalu v Glastonbury
Po roce 2010: móda v hlavní roli
Jezdit na hudební festivaly je v kurzu a ty největší často připomínají módní přehlídky. Třeba na kalifornskou Coachellu každý rok vyráží nejen nejznámější muzikanti, ale i jejich stejně populární fanoušci. Trendy tu udává modelka Poppy Delevingne, herečky Sienna Millerová a Kate Bosworthová nebo módní blogerky jako Chiara Ferragni. A typická festivalová uniforma? Džínové šortky, bílé halenky, třásně, aztécké vzory, nalepovací tetování a květinové čelenky.
Cara a Poppy Delevingne, Sienna Millerová a Chiara Ferragni na Coachellu jezdí pravidelně.
