Kotvičník zemní pěstuje Štěpánka Janoutová s manželem a třemi dětmi na jednom a půl hektaru. Je to houževnatá rostlina, která se používá i v tradiční čínské medicíně.
Díky jejím afrodiziakálním účinkům se jí říká zelená viagra. Jak ale pěstitelka tvrdí, tento název je hodně zavádějící.
Buďte úspěšníNastartujte svoji kariéru na jobDNES.cz. Vyberte si z nabídky aktuálních volných pracovních nabídek. |
„Tato rostlina umí víc věcí. Velmi si ji chválí i cukrovkáři druhého typu, kteří často mohou držet lehkou dietu a odbourávají díky kotvičníku léky. Zvyšuje i ženské hormony v menopauze. Je to zkrátka takový životabudič,“ říká Janoutová, která se prý k pěstování kotvičníku dostala úplnou náhodou před sedmi lety.
„Vezla jsem ke švagrové na hlídání syna a zaujala mě na její zahradě jedna rostlinka. Když jsem se vyptávala, dozvěděla jsem se, že je to zelená viagra. Dostala jsem pár semínek a urodily se mi dva kilogramy, které jsem nabídla k prodeji na internetu. A byl velký zájem,“ vzpomíná podnikatelka.
Kvůli tomu, že rodina se třemi dětmi a maminkou na mateřské počítala každou korunu, rozhodla se kotvičník pěstovat ve velkém.
V následujícím roce Janoutovi zajeli na Moravu za pěstitelem kotvičníku a zakoupili tisíc rostlin. ¨
„V dalším roce už jsme měli semen dost a byli jsme soběstační. A protože kotvičník měl velký ohlas, rozšířili jsme jeho plochy. A také sortiment léčivých rostlin o další, které patří do stejné skupiny bylin, jež využívá tradiční čínská medicína,“ vypráví Štěpánka Janoutová.
Bylinná farma teď živí celou rodinu. Je třeba obdělávat necelé dva hektary, takže do práce se kromě rodičů zapojuje nejen nejstarší osmnáctiletý syn, který oceňuje i s prací spojené finanční ohodnocení, ale pomáhat musejí také dcery ve věku deset a sedm let.
Rodina prý funguje tak, že peníze, které z podnikání zbudou, investuje zpět do farmy. „Začali jsme úplně od nuly a nechtěli jsme si brát žádné úvěry, protože zemědělství je strašně nejisté,“ říká podnikatelka.
Dnes je prý na tom farma tak, že alespoň na jaře si může dovolit najmout jednu nebo dvě brigádnice, které pomáhají například se sázením. S těžšími pracemi či sklizní kotvičníku pak pomáhá syn.
Ročně se na farmě sklidí 200 až 250 kilogramů kotvičníku, který je hlavní plodinou, ale lidé si mohou přijet i pro další bylinky.
V nejbližší době manželé plánují pořádat pravidelné dny otevřených dveří, kdy se mohou návštěvníci těšit na zajímavý výklad na téma bylin, jejich pěstování a účinku.
Štěpánka Janoutová už je dnes nanejvýš povolaná, protože má za sebou třísemestrové studium v oblasti léčivých bylin na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
