Co si představíte, když se řekne muž na "mateřské"? Vidíte chaos, zapatlané dítě, které řve hlady, pokud se zrovna nesnaží překousat šňůru od žehličky, a haldu nevypraného prádla, do kterého se bůhví jak přimotaly kostky ze stavebnice a použitá plínka?
Zřejmě jste podlehli jednomu z mnoha mýtů o tom, jak vypadá domácnost, v níž na "mateřské" zůstane muž. Ten nejčastější předsudek totiž hovoří o tom, že otec nezvládne péči o dítě tak dobře jako matka. Další praví třeba to, že batoleti odtrženému na pár hodin od matky, která chodí do práce, schází mateřská láska a na dítěti se to jednou projeví.
To by znamenalo, že v tuto chvíli u nás vyrůstá téměř šest tisíc jedinců, kteří budou jednou psychicky narušení. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí je totiž 5 700 mužů, kteří pobírají rodičovský příspěvek, tudíž jsou na "mateřské".
Přibývají – před deseti lety jich byla třetina. Na nový trend nedávno reagovala i Česká televize, když postavu otce na rodičovské dovolené zařadila do nového seriálu Ententýky. Seriálový táta Martin Písařík pečuje o dceru, zatímco její máma pracuje. Také on se občas setkává s předsudky okolí. Třeba s tím, že je líný vydělávat peníze, když si klidně zůstane doma.
Nevím, kde se vzalo tvrzení, že ženy mají patent na to, stát se bezchybným rodičem. Já osobně děti nemám, přesto jsem schopná je nakrmit, přebalit, převléct, když je potřeba. Ale kdyby mě někdo zavřel do bytu s ročním batoletem a nařídil mi dvanáct hodin plnit všechny povinnosti člověka na mateřské, vypadalo by to u nás zhruba tak, jak jsem to popsala v úvodu.
Když do stejného kolotoče naskočí otec, který byl sice zvyklý pomáhat, ale pořád ho jistila partnerka a s dítětem trávil sám sotva pár hodin a většinou ještě na procházce, není se co divit, že nestíhá. Musí se naučit, jak si zorganizovat práci, jak dítě zabavit a jak ho rychle transportovat na procházku, aniž by mu chyběla čepice, levá bota a pití v lahvi.
"Nezáleží na tom, jestli jste žena, nebo muž, musíte se to naučit. Pro mě byl největší problém pochopit, že osmnáctiměsíční dítě se nepodřídí mému tempu. Naplánoval jsem si schůzku a bláhově si myslel, že když se začneme vypravovat za pět minut deset, v deset budeme venku. Když už to stihnete, přesně mezi dveřmi se stane nehoda a vy musíte dítě převléct a přebalit. Byl jsem ve stresu, dcera byla ve stresu," vypráví producent a moderátor Pavel Anděl, který byl rok na mateřské se starším dítětem.
"Teprve když jsem pochopil, že si na den nemůžu plánovat šest schůzek, ale maximálně dvě, na které se vydáme, až si namalujeme obrázek, byli jsme oba v pohodě," dodává. Když vychytal všechny mouchy, zvládl péči o dceru bez problémů. A postaral se i o domácnost – vařil, uklízel, jen k žehlicímu prknu se nehrnul.
Produkční Milada Královská si vybavuje jiný obrázek z dob, kdy byl její manžel se synem doma. "Měla jsem dvě směny. Když jsem se vrátila z práce, jen jsem se převlékla a začala uklízet spoušť, kterou ti dva za celý den napáchali. Manžel sice dokázal připravit jídlo, a i když po sobě uklidil, musela jsem vzít do ruky hadr, posbírat všude po bytě hračky, převléct dítě, protože syn měl na sobě každou ponožku jinou nebo triko naruby," vypráví Milada.
Na druhou stranu – nemůžete očekávat, že když muž umyje hrnek od kafe, automaticky hadrem setře prach z kuchyňské linky a sebere smítko z podlahy. Nevidí detaily, neřeší je, je to pro něho ztráta času. Váš soukromý projekt "otec na mateřské" může fungovat jen tehdy, když na pár měsíců přivřete oči a nechcete po něm, aby byl stejně precizní jako vy. Ať už při oblékání dítěte, pletení copánků a vázání mašlí do vlasů, ale i v úklidu.
Už na začátku si jasně určete pravidla hry, aby se nestalo, že budete chodit do práce, vařit těm dvěma jídlo na celý den do krabiček a po práci ještě vyluxujete, vyperete a vydrhnete vanu. V lepším případě byste se zhroutila, v tom horším manželovi provedla něco trestného.
Psychické a fyzické vyčerpání totiž může spustit nebezpečný kolotoč výčitek. Australští psychologové při jednom výzkumu zjistili, že vyčerpané pracující matky, které po příchodu z práce převezmou dítě i celou domácnost, po čase negativně vnímají i to, že jejich partner je hrdina, když se doma stará o dítě, zatímco jejich přínos rodině je nedoceněný. Začnou si vyčítat, že odcházejí od dítěte, a špatně snášejí i to, že potomek je najednou více upnutý na otce.
Když se začalo o mužích na (mateřské) mluvit častěji, objevoval se kritický názor, že dítě trpí, pokud s ním doma zůstává otec. Chybí mu (mateřská) láska, což později může spustit jiné potíže.
Psychologické průzkumy však říkají něco jiného – dítě potřebuje lásku, ale nerozlišuje, jestli ji dostává od mámy, nebo od táty. Tím, že tráví přes den více času s otcem, přece neznamená, že o druhého rodiče přichází.
Americká psycholožka Brenda Geiger už v 90. letech zjišťovala, jak se chová dítě, které je doma s matkou, a jak reaguje jiné, s nímž je na "mateřské" otec. Použila tzv. test neobvyklé situace, který spočívá v tom, že dítě záměrně uvedete do mírně stresové situace, třeba ho necháte v blízkosti cizího člověka, a sledujete, u koho hledá pomoc.
"Ukázalo se, že děti nepřisuzovaly žádnou důležitost pohlaví své pečující osoby. Prokazovaly stejné chování v případech, kdy o ně pečovali jejich otcové nebo matky," citovala průzkum organizace Nesehnutí ve své publikaci Aktivní otcovství. Test měl ukázat, jestli dítě bez potíží přilne k tátovi, když s ním tráví čas na "mateřské" on, a hledá u něj bezpečí. Prokazatelně se ukázalo, že ano.
Přestože se v českých domácnostech už mnohé změnilo, stále ještě u nás panuje spousta stereotypů, jak má fungovat rodina. Mimo jiné praví, že úloha matky je být s dítětem doma a na pár let přerušit práci. Žena, která chce pracovat, je sobecká a bezcitná. Co na tom, že o dítě se stará druhý z rodičů, má to být máma a basta!
Zároveň je třeba politovat toho chudáka muže, který zůstal doma a pečuje o dítě. Jeden kamarád říká, že velmi často slýchal, že musí mít doma pěknou semetriku, když ho donutila být s dítětem – přitom to byl jeho nápad.
"Zpočátku to nepobrali ani moji kamarádi," vzpomíná Bohumil Kartous, mluvčí společnosti Scio, který se vystřídal s manželkou na mateřské, když bylo jejich synovi devět měsíců. Žena Andrea dostala pracovní nabídku, on v té době studoval, a tak byla výměna logická.
Ne pro široké okolí, ale Bohumil si z reakcí moc nedělal, spíš naopak. Provokoval. "Bavilo mě pozorovat, co nastane, když řeknu, že jsem na rodičovské. Nejdřív ticho, všichni se tvářili zaraženě," směje se ještě dnes reakci svých kamarádů.
Když se zeptáte kteréhokoliv táty, který byl s dítětem doma, jak na to období vzpomíná, bývají nadšení – a nepředstírají to. Jakmile položíte stejnou otázku jejich ženám, nadšení ubývá úměrně s tím, kolik energie musely věnovat tomu, aby doma všechno fungovalo. Shodují se však na dvou věcech: nejsou frustrované z toho, že zůstaly několik let doma bez kontaktu se svou profesí, a pochvalují si, jak zesílilo pouto mezi tátou a synem či dcerou.
"Za ten rok se náš vztah se starší dcerou stal natolik intenzivním, že to vnímám ještě dnes, kdy je jí šestnáct," přemýšlí Pavel Anděl. Nemyslí to tak, že by ho druhá dcera Amálka měla méně ráda, vnímá však, že je emocionálně více vázaná na matku, zatímco starší Róza dělí svoje emoce rovnoměrně mezi oba rodiče. "Nemá absolutně problém se mi svěřit stejně jako matce. Tohle bych si jinak nevydobyl," je přesvědčený moderátor.
