Jedno obyčejné ráno
Bylo to ráno jako každé jiné. Šla jsem s kamarádkami do školy, zničehonic jsem ale upadla na chodník. Chtěla jsem se zvednout, jenže ono to nešlo – celá pravá polovina těla mi ochrnula.
Kamarádky hned běžely pro pomoc a přivolaná záchranná služba mě odvezla do nemocnice v Brandýse nad Labem. Místní lékaři nemohli najít příčinu náhlého ochrnutí, proto mě ještě ten den odpoledne nechali převézt na dětskou neurologii v Motole. Teprve tady mi řekli téměř neuvěřitelnou diagnózu. V mých 12 letech mě postihla cévní mozková příhoda.
Mrtvice mi vzala rok života
Místo vysvědčení, odjezdu na tábor a užívání si léta s kamarády jsem strávila prázdniny v nemocnici. Lékaři se snažili minimalizovat všechny následky mrtvice na můj organismus.
Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
Po třech měsících strávených v Motole jsem v září nezamířila do školní lavice, ale odjela do dětské léčebny v Železnicích u Jičína. Tady se léčily děti různého věku, které onemocněly mozkovou obrnou, měly problémy s pohybem nebo byly po těžkých operacích.
Během téměř roku stráveného v léčebně jsem se znovu učila chodit, používat pravou ruku, kreslit a psát. Postupně se mi podařilo všechny ztracené schopnosti obnovit, i když ne v plné míře. Do školy jsem se vrátila až za rok od chvíle, kdy mě postihla mrtvice.
Viníkem jsou geny
Možnou příčinu mrtvice odhalila až vyšetření, která mi provedli v dospělosti na Neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol. Při vyšetření krve u mě lékaři odhalili zvýšenou hladinu jedné ze základních stavebních látek bílkovin, aminokyseliny homocysteinu.
Jak jsem dozvěděla, ta je u každého z nás v určité hladině v krvi přítomná. Někteří lidé, mezi které patřím, jsou však nosiči genetické vady a mají tuto hladinu abnormálně zvýšenou. A právě zvýšená hladina této látky dala vzniknout krevní sraženině, která ucpala mozkovou tepnu a vyvolala cévní mozkovou příhodu.
S následky mrtvice se potýkám dodnes. Díky předepsaným lékům (vitamínu B a kyselině listové) se u mě podařilo upravit hladinu homocysteinu. I po téměř čtvrt století mám však ochrnutou a jen omezeně pohyblivou pravou ruku. Špatně se pohybuji, napadám na pravou nohu a téměř denně mě bolí hlava.
