Občas i my na stránkách ona.idnes.cz otevřeme ožehavé téma, které vzbudí rozporuplné reakce. Psaly jsme například o úpravě genitálního ochlupení, o análním sexu či o operaci stydkých pysků. Kupodivu to bývají většinou ženy, které se nad článkem zděsí a chtějí nás kamenovat.
Logicky tedy vyvstala otázka: jsou tato témata, kdy se snažíme s pomocí odborníků popsat něco, co existuje, příliš vulgární, exhibicionistická, primitivní, nebo jen odvážná? Patří snad výhradně do soukromí a navenek má mít žena image stydlivé dámy či křehké květinky?
Přímočarost se zdá vulgární
"Moje kamarádky, vesměs vysokoškolačky, se nad takovým tématem nahlas pohoršují," přemýšlí o tom dvaatřicetiletá asistentka Radka, "ale pak se mailem pídí po adrese, kde článek najdou. Zajímá je to, ale dělají, jako že ne."
Proč to tak je? "Ženy v mém okolí o sexu běžně nemluví, jen pokud je něco mimořádného zaujme a nejsou zdaleka přímočaré, ale událost kolem dokola opisují," všimla si téměř čtyřicetiletá podnikatelka Lída. Zdá se, že jistá otevřenost se většině žen zdá vulgární, a to je to, co je odpuzuje.
Vypadá to, že ženy tedy nejsou v choulostivých tématech dvakrát odvázané. Ale měly by vůbec být? Podle psycholožky a sexuoložky Laury Janáčkové, ano. "Často se setkávám v praxi s problémem ve vztazích, které jsou vyvolané jen špatnou komunikací. Většina žen se snaží být dobrou milenkou, chce partnera uspokojit a dokázat mu, že ji umí vzrušit, ale bohužel už mu nedokáže říct co a jak."
Proč jsme odmítavé k přímočaré komunikaci, když jde o naše dobro? "Souvisí to s pradávným určením ženy v linii zachování rodu. Žena na rozdíl od muže má jen jedno vajíčko a musí si vybrat samce, kterého připustí. Nemá tolik možností jako muž, který z toho reprodukčního pohledu čím větší počet samiček uspokojí, tím lepší obraz o sobě utváří. Když bude žena mluvit otevřeně o sexu a jeho podobách, vzbudí dojem, že je promiskuitní a že není vhodnou partnerkou. To proto, že muž chce kontrolovat celé její reprodukční období a nejhorší, co se mu může stát, je investice do cizích genů."
Zdrženlivost nebo hon na orgasmus
Takže za naši zdrženlivost může příroda nebo dokonce muži. Ale to není jediný důvod. "To, že ženy zůstávají, když už se do toho pustí, jen v pocitové rovině, je dáno i jejich vzrušivostí. Zatímco muži jsou vzrušiví vizuálně, ženy sluchem. Dobře tedy funguje, když muž šeptá ženě, jak ji má rád a jak je krásná," vysvětluje Janáčková, proč na abstrakci reagujeme víc než náš protějšek.
Může se tedy zdát, že jakkoliv moderní žena (až na výjimky) zkrátka sex otevřeně a bez zábran nikdy řešit nebude. Ale svět se mění. "V současných ženách je stále zakotvena představa, opakovaná v různých pohádkách, ve vzorech z románů, že sex je až něco druhotného, že žena má být zdrženlivá, že sex pro ni není to podstatné, že o sexu se ve "slušné" společnosti nemluví," vysvětluje socioložka a publicistka Jiřina Šiklová.
Dnešní žena podle ní už obvykle ví, či alespoň na podkladě různých článků a rozhovorů tuší, že nemusí být "chladná", že nemusí být jen něžná a může projevit zájem o sexuální vztah, ale současně se v ní objevují i určitá tabu z minulosti. A v tom spočívá ten rozpor mezi minulostí a současností, myslí si Šiklová.
Připomíná, že o orgasmu ženy se otevřeně mluví teprve od konce let šedesátých (ale tehdy jen na západě). Ještě před třiceti, čtyřiceti lety se ženy jen výjimečně přiznávaly, že je sex "taky" zajímá. "Všimněme si i dnes, kolik stránek je v každé učebnici věnováno sexuálnímu uspokojení u muže, včetně poruch jeho sexuálního uspokojení a erekce a jak málo se o tomto tématu píše u ženy," upozorňuje socioložka.
Chlapice a staromilky
Je jisté, že předsudky jsou mnohem pevnější, než to, co se naučíme jako "novinku". "Tak je to vždy v době, kdy se mění hodnoty, kdy společnost prochází stadiem "anomie", tedy časem, kdy se většina základních postojů mění, ale ty další, odlišné ještě nejsou plně přijaty, případně ani nejsou formulovány." A to je prý naše stadium.
Ženy, které se dokáží o sexu bavit bez zábran a nepohoršuje je medializace sexuálních tabu, nejsou tedy ani napůl chlapi, ani exhibicionistky a dokonce nejsou ani amorální, primitivní nebo vulgární. Alespoň většinou. Na druhou strany ty, které podobná témata odsuzují, nejsou staromilky či pseudomoralistky. Alespoň většinou.
Věci jsou v pohybu a chvíli potrvá, než se novinky proderou starými kořeny a ztratí experimentální příchuť. Pak si přestaneme klást otázku, zda je dobře nebo špatně, když ženy otevřeně řeší sex a genitálie. Prostě to tak bude. Anebo ne?
Ženy, které řeší sex přímočaře, jsou:
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 14. ledna 2010. Anketa je uzavřena.
