Při úterní zkoušce výbavy pro olympijské reprezentanty si totiž pouze nechala zúžit a zkrátit zmíněnou část oděvu, která jí úplně neseděla. A náležitě upravenou si ji převezme až začátkem srpna v dějišti sportovního monstrpodniku.
Ještě jedna novina týkající se šestadvacetileté levačky z Fulneku mířící již na třetí hry může působit dosti zvláštně. Co si s sebou berete do Ria? uslyšela při rozhovoru s houfem reportérů v jednom pražském nákupním domě.
Vydru! Mohla znít pravdivá odpověď. Nejde však o zvířecího miláčka ani o plyšový talisman v podobě lasicovité šelmy, nýbrž o Davida Vydru, jejího kondičního trenéra. Její tenisový kouč František Čermák dostane koncem července po turnaji v Montrealu pár týdnů volna.
Společně s Vydrou si v úterý vyzvedla objemnou tašku s oblečením od sponzora výpravy. Její fasování dosud probíhalo v poklidu, za mírného zájmu médií i fanoušků. Přítomnost Kvitové ovšem přilákala asi dvacet novinářů, kameramany a fotografy. Po hladké domluvě ohledně nepasující sukně báječně naladěná blondýna rozdávala podpisy, na něž ve frontě čekaly desítky žadatelů.
Pompézní akce symbolizovaná pěti propletenými barevnými kruhy se jí znovu hlasitě připomněla. Ne že by to zvlášť potřebovala. Na rozdíl od kolegů Tomáše Berdycha a Karolíny Plíškové, kteří se z účasti v Riu omluvili (údajně kvůli obavám z viru Zika), se k ní upíná už řadu měsíců. „Od začátku sezony ji mám v podvědomí a myslím na ni čím dál víc,“ tvrdí. „Ani mě nanapadlo, že bych se z ní odhlásila.“
Takže žádné strachy z komárů a pouliční kriminality? „Vzhledem k tomu, co se děje ve světě, bych se mohla děsit čehokoliv a kdekoliv. V Montrealu si koupím repelent. Chystám se dodržovat všechny instrukce od lékařů a nikde se nebudu procházet sama. Takže se nějak extra nebojím.“
V hlavě jí tak může rejdit leda úzkost z nezdaru. Bídné výsledky se na ni lepí jako nežádaní nápadníci. Od loňského srpna marně vyhlíží svůj osmnáctý turnajový titul. Od listopadových Masters čeká na postup do finále. Pohořela i na wimbledonské trávě, kde obvykle okřeje. A tak se jako ideální místo pro vzkříšení nabízí město rozkládající se po gigantickou sochou Krista.
„Vždycky jsem ráda reprezentovala. I proto bych tu neúspěšnou éru ráda prolomila právě v Riu,“ říká. „Věřím, že to jednou přijde.“
Přeje si medaili. Mluví o ní opatrně. Na minulých hrách v Londýně přebývala v pronajatém domku, teď se ve vesnici nastěhuje do pokoje s kamarádkou Lucií Hradeckou.
V Riu, kam pocestuje bez sukně, zato s Vydrou, by se ráda podívala na Copacabanu. Tím spíš, že se na slavné pláži mají fotit všichni čeští medailisté, jak se v úterý dozvěděla: „Tak to mám o motivaci navíc!“
