"To pivo přiletí stejně zpátky do Čech. Teda pokud ho trenér nevypije," smála se Sáblíková poté, co rozdala desítky podpisů a oprostila se ze zajetí fotoaparátů. A s trenérem Petrem Novákem jeden takový soudek narazili.
Přát přišli všichni. Čeští sportovci ve Vancouveru, krajané, sponzoři, politici. Pro autogram si přišel i předseda Sněmovny Miloslav Vlček.
Ale gratulovala také například Milena Duchková - olympijská šampionka ve skocích do vody z Mexika 1968, která ve Vancouveru už skoro třicet let žije.
Sáblíková se během olympiády stala megahvězdou, v ulicích ji poznávají obyčejní lidé. "Já to mám snad napsané na čele," culila se.
VIDEO: JAK Sáblíková volala ČáslavskéVaše slova jsem si často opakovala, říkala rychlobruslařka |
Úplné ztráty soukromí se však nebojí. "Kdepak. Až se budu chtít schovat, tak vím kam. Ale říkat to nebudu." Zároveň dodává, že úspěch a málo soukromí jsou spojené nádoby. "Člověk musí něco ztratit, když něco získá."
Přiznala, že v noci po zlatém a bolavém závodu na 5000 metrů téměř nespala. "Stále jsem to měla v hlavě. Ze závodu jsem viděla jen poslední dvě kola. Myslela jsem, že umřu." Všechny tři medaile přitom ležely vedle postele.
Sáblíková si zatím nedovede představit, co ji doma čeká. Na letiště ji přijede přivítat zřejmě hodně fanoušků. "Radši si ani nepředstavuju, kolik jich přijde. Ale jsem ráda, že přijdou. Vždyť i kvůli nim jezdím."