Kateřino, kdy jste uvěřila, že máte druhou olympijskou medaili?
Až když mi táta ukázal směrem k tabuli. On tomu také nějak nevěřil a pořád se tam díval. Já myslela, že se držím okolo čtvrtého pátého místa. Slyšela jsem, že ostatní holky se také drží slušně.
Vy jste si ve finále nevěřila?
Tak to ne, tušila jsem, že poskočím nahoru. Viděla jsem, že tam byly u někoho osmičky, to já neměla. Jednu devítku jsem měla těsnou, dvě takové střední, ale přesně jsem nevěděla, zda jsem ztratila, nebo získala.
Nakonec z toho byla skvělá stříbrná medaile ve vaší dvojkové disciplíně. Můžete srovnat zlato ze vzduchovky a stříbro z malorážky?
Upřímně řečeno nevím, co si o té medaili mám myslet. Ta mi spadla z nebe. Já jsem se modlila za finále a za to, aby mi konečně vyšel klečák. A to se povedlo. Ta medaile potom je jaksi navíc.
Jak se Vám střílelo na tom téměř fotbalovém stadionu?
Výborně! Mě to naopak baví a třeba na ty moje dvě devítky to vůbec nemělo vliv. Mně přišlo naprosto super a srandovní, jak tam jásali a mávali. Já bych se také radovala a fandila, kdyby byly dvě Češky ve finále. Vůbec to nepovažuji za špatné a myslím si, že to střelbě dodává atmosféru, která jí chybí. Já bych to brala na každém finále.
Vypadalo to, že jste si stupně vítězů užívala více než poprvé.
Poprvé jsem byla unavená. Teď už nemám být z čeho unavená, protože jsem tak unavená, že to víc nejde.
Oporou v hledišti vám opět byl manžel Matthew. Jak velkou vám byl oporou?
Velkou, opravdu velkou. Hlavně s ním jsem trénovala ležáky a klečáky. Potom jsem to pilovala s panem Šaňákem a tátou, takže mi pomohlo více lidí. Ale Matt je zkušený malorážkový střelec, takže mi mohl pomoct cennými radami.
Kolik času jste věnovala tréninku na malorážce?
Hodně. Až jsem upozadila vzduchovku a táta se toho trochu bál. Ale po příletu sem jsem se věnovala už jenom vzduchovce. Malorážku jsem trochu vzala do ruky až teď poslední dva dny, protože už nemělo cenu tady něco řešit.
Bude mít počet získaných olympijských medailí vliv na velení v rodině?
Tak to určitě ne. U nás velí Matt a tak to zůstane, nic se nezmění.
Kdyby Vám někdo třeba osmého srpna řekl, že budete mít dvě olympijské medaile. Co byste mu odpověděla?
Že se zbláznil. To zlato ze vzduchovky bych mu asi věřila, protože jsem tušila, že šanci mám, i když to byl vysoký cíl. Ale medaili z malorážky bych nečekala. Dneska jsem prostě měla dobrý den, zatímco ostatní to pokazily. Kdyby to nepokazily, tak bych se k tomu stříbru v životě nedohrabala. Hrálo mi všechno do noty a tak nějak to pěkně vyšlo.
. O stříbrném závodě čtěte zde |
