Troubky byly bez jakékoli ochrany až do roku 2010, kdy Bečva na jaře obec už podruhé zaplavila. Aby uklidnili obyvatele, rozhodli se tehdy zastupitelé, že po vzoru starých selských valů nechají postavit hráz v místě zvaném Závalí (psali jsme zde).
Sedm set metrů dlouhý a v průměru metr a půl vysoký val dimenzovaný na dvaceti- až padesátiletou povodeň, vznikal narychlo bez stavebního povolení, ale úřady jej dodatečně schválily jako stavbu dočasnou. O tři roky později pak nechalo vedení obce nedaleko této hráze navýšit také mez oddělující od sebe katastry Troubek a sousedního Henčlova. Právě o tuto zábranu ale teď mohou Troubečtí přijít.
S její existencí totiž nesouhlasí Povodí Moravy a také město Přerov, na jehož pozemcích se hrázka z velké části nachází. Přerovští radní minulý týden odmítli Troubkám pozemky pronajmout. Jako první o tom informoval server iRozhlas.cz.
„Jde o část polní komunikace, kterou jsme na podzim roku 2013 navýšili v průměru na padesát centimetrů oproti terénu. V krajině v podstatě vůbec není vidět. Řešili jsme tak hrozbu, že pokud by povodeň narazila na Závalí a couvla zpátky, přišla by voda do vesnice z jiného místa,“ vysvětlil starosta Troubek Radek Brázda.
Hráz by zhoršila povodeň v přerovské místní části Henčlov
Přerovský stavební úřad už jednou Troubkám nařídil stavbu odstranit. Obec se ale obrátila na soud, který záležitost vrátil vodoprávnímu úřadu k novému posouzení. Při dokládání dalších dokumentů Troubečtí narazili u přerovských radních. Ti odmítli pronajmout obci pozemky, na kterých hrázka stojí.
Náměstek primátora Pavel Košutek tři roky starou akci Troubeckých dokonce označil za partyzánštinu.
„Je to nelegální stavba, která zasahuje do plánů Povodí Moravy a zhoršuje odtokové poměry v oblasti. Když si jedna vesnice vybuduje ochranu, ale zhorší tím situaci v sousední obci, to přece není dobrá cesta,“ argumentuje.
Košutek naráží na posudek správce Bečvy - Povodí Moravy. To tvrdí, že navýšená mez ohrožuje přerovskou místní část Henčlov.
„Z odborného hydrotechnického posouzení vyplývá, že stavba významným způsobem ovlivňuje odtokové poměry v lokalitě, a to zejména v Henčlově, kde bude hladina při stoleté vodě vyšší o 29 centimetrů. Navíc byla stavba provedena bez územního rozhodnutí a stavebního povolení v aktivní zóně záplavového území řeky Bečvy. Proto by měla být odstraněna,“ tlumočila názor vodohospodářů mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
Výstavbu ochranu obce zdržely spory o podobu hrází
Starosta Troubek tvrdí, že obec počítá i s variantou, že mez nakonec rozhrne. Riziko záplav se ale podle něj znovu zvýší.
K tomu, aby stavební úřad Troubkám stavbu dodatečně povolil, by musela obec podle vedoucího odboru Pavla Juliše prokázat nejen to, že má legální vztah k pozemkům, ale také doložit, že hrázka má technické parametry odpovídající protipovodňovému opatření.
„Pokud ale nepřesvědčí Povodí Moravy, bude muset stavbu s největší pravděpodobností odstranit,“ řekl Juliš.
Povodeň v roce 1997 v Troubkách zbořila polovinu domů a zabila devět obyvatel. Škody, které tu voda tehdy napáchala, se vyšplhaly na půl miliardy korun. Povodeň z jara 2010 „stála“ dalších 400 milionů.
Oba dosavadní valy berou Troubečtí jako provizorní ochranu do doby, než budou stát připravované ochranné hráze. Plány z dílny Povodí Moravy jsou dosud jen ve složkách projektantů. Obec kvůli hrázím připravuje nový územní plán a letos chce začít s výkupy pozemků.
Řešení ochrany Troubek mnoho let protahoval fakt, že místní prosazovali vlastní projekt. Nakonec se ale ukázalo, že jejich návrh by se příliš nelišil od toho, který připravilo Povodí Moravy. Navíc hrozilo, že Troubky by na něj nedostaly dotaci. Obec tak bude nakonec chránit systém hrází o celkové délce 6 177 metrů. Stavba přijde na zhruba 400 milionů korun. Starosta Brázda odhaduje, že budovat se začne v letech 2019 až 2020.
