Ze skromných začátků v roce 1992 vybudovala dvojice mužů prosperující podnik se 130 lidmi, který je dnes na Staroměstsku největším zaměstnavatelem.
Příběh rokuMartin Hutař a Karel Matěj se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro ně můžete v anketě ZDE |
„O ekozemědělství jsem přemýšlel už v době, kdy jsem pracoval na tehdejším státním statku. Když jsem přišel za vedením s tím, že bychom mohli vyrábět bez chemických postřiků a hnojiv, tak o tom ředitel statku nechtěl slyšet: ‚Přece mi nechcete tvrdit, že děláme špatné a závadné potraviny, tak proč vyrábět jinak‘,“ tlumočí tehdejší námitky nadřízeného Hutař.
Jeho společník není původně ani zemědělec. „Vystudoval jsem obor přístrojová, regulační a automatizační technika. Taky jsem se nejdřív hlásil do zaměstnání v přerovské Meoptě a už mě i přijali. Jenže já jsem měl vždycky blízko k přírodě, tak jsem se rozhodl odejít do Starého Města, kde jsem našel práci na státním statku. Po revoluci jsme se s Martinem rozhodli podnikat v ekozemědělství a biopotravinách. Bylo to naše nejlepší rozhodnutí,“ říká Karel Matěj.
Pro Martina Hutaře a Karla Matěje hlasujte v anketě ZDE |
Začínali s loupáním pohanky a špaldy (starý druh pšenice obsahující zdraví prospěšné látky) a brzy spustili mlýn na výrobu mouky v bio kvalitě. Nečekaně rychle také prorazili do zahraničí, i když první obchod neskončil dobře.
„Do Holandska jsme začali dodávat špaldu a pohanku. Mysleli jsme, že to půjde bez potíží, tak jsme tady od pěstitelů nasmlouvali víc špaldy, než jsme nakonec mohli v zahraničí prodat,“ vypráví Hutař.
„Jenže špaldy se urodilo dost nejen u nás, ale taky v Německu, takže od nás už víc nechtěli. Naši zemědělci ale potřebovali zaplatit, jenže nebylo čím. Nechtěli jsme jim dělat problémy, tak jsme si vzali úvěr. Tuto špaldu jsme měli ještě hodně dlouho,“ dodává. Ukázalo se ale, že všechno zlé je k něčemu dobré.
„Špaldu jsme potřebovali zpracovat a prodat, protože bylo potřeba splácet úvěr. To nás vlastně donutilo vymyslet celý špaldový program spočívající v řadě různých výrobků. Vedle mouky to je například špaldové kafe nebo špaldová obdoba rizota - špaldoto houbové a zeleninové. Ten program je mimochodem velmi úspěšný do současné doby,“ popisuje Matěj.
Oba si původně mysleli, že budou mít malou firmu, která je bude živit. „Jenže tak to nefunguje. Pořád jsme vymýšleli nové výrobky, takže růst pokračoval jaksi automaticky. Teď jsme už zřídili post výkonného a obchodního ředitele, aby se nám dvěma uvolnily ruce. My se nyní věnujeme především rozvojovým projektům,“ doplnil Hutař.
