„Byl mužem mnoha profesí - architekt, archeolog, designér, ale světové proslulosti dosáhl zejména jako grafik,“ uvedla kurátorka Helena Zápalková.
Na výstavě nechybí Piranesiho proslulé římské veduty, lidé si prohlédnou také například architektonické fantazie z alba Žaláře. Zneklidňující atmosféra nekonečných chodeb a schodišť starověkých vězení přitahuje podle Zápalkové pozornost již od dob romantismu.
„Uhrančivá expresivita tohoto souboru doslova nadchla i takové velikány literatury, jako byli Victor Hugo, Charles Baudelaire nebo Aldous Huxley. Inspirativní byly tyto grafiky taky pro surrealisty,“ shrnula kurátorka.
Piranesi, který žil v letech 1720 až 1778, nejdříve památky studoval a kreslil a díky mistrně zvládnuté technice leptu vydával jako grafické listy. Postupně vznikl velmi početný soubor vedut římských pamětihodností, a to nejen antických staveb, ale i pohledů na barokní chrámy, paláce, náměstí a slavné fontány.
„Mnozí cestovatelé a vzdělanci přijeli do Říma právě díky jeho poutavým grafikám a na památku z cesty si odváželi Piranesiho alba,“ připomněla Zápalková.
O Piranesiho dílo měla velký zájem i česká a moravská šlechta
Zajímavá jsou grafická alba archeologického zaměření, ve kterých se Piranesi snažil zachytit mizející antické stavby s přesností vědce i vášní oddaného obdivovatele.
Výstava díla italského génia |
„Sklízela uznání po celé Evropě, prodávala se od Irska přes Skandinávii až po Rusko. Za svoji přínosnou práci byl oceněn přijetím do prestižní Society of Antiquaries of London,“ dokumentovala historička umění dobové renomé Piranesiho díla a upozornila, že zájem o jeho tvorbu projevila i česká a moravská šlechta.
„Jejich největší sběratelské pozornosti se dostávalo Piranesiho vedutám, které byly součástí výzdoby nejednoho paláce či venkovského sídla,“ dodala.
Grafické listy doplňují vzácné korkové modely antických staveb, které do Olomouce zapůjčil Národní památkový ústav v Kroměříži ze státního zámku Rájec nad Svitavou. Výstava potrvá do 10. ledna.
