Kromě vlastního robotického skeneru patří do takzvané krajské digitalizační jednotky mimo jiné i dva ruční skenery či servery. Vědecká knihovna v Olomouci s ní pracuje od roku 2013, vše stálo zhruba deset milionů korun.
Od té doby se i díky robotovi podařilo kompletně převést do digitální podoby kolem 120 knih. Naskenovaná je přitom už i řada dalších svazků, čekají však na další potřebné úpravy.
Kvůli nízkém počtu zaměstnanců knihovny ovšem robot běží zhruba jeden den v týdnu.
„Máme na toto pracoviště k dispozici pouze dva úvazky, tito lidé přitom musí zajistit celou škálu dalších činností. A to včetně skenování historických fondů, které se na robotický skener nedávají,“ popisuje Miloš Korhoň, zástupce ředitelky olomoucké vědecké knihovny.
Robot podle něj zvládne zpracovat až 500 stran za hodinu. Korhoň odhaduje, že podobných digitalizačních jednotek není v tuzemských knihovnách více než deset. Nejmodernější má Národní knihovna, brněnská Moravská zemská knihovna a Knihovna Akademie věd.
„Naše digitalizační pracoviště je vybavené zařízením potřebným pro to, aby mohly být skenovány knihy podle standardu zavedeného Národní knihovnou ČR. To se týká nejen skenerů, ale především softwaru pro další zpracování,“ uzavírá Korhoň.
