Note 7 měl být nejlepší smartphone současnosti. Měl skvělou výbavu, špičkové parametry, v předprodeji byl rychle vyprodaný a také recenze ze všech koutů světa byly veskrze pozitivní. Jenže jak se ukázalo, měl i „drobnou“ výrobní vadu. Krátce potom, co se první kusy dostaly k zákazníkům, se začaly objevovat případy, kdy se obvykle při nabíjení vzňala baterie, nebo telefon rovnou vybuchl. A to byl začátek jeho konce.
Samsung, nutno dodat že okamžitě a velmi otevřeně, problém přiznal a začal ho řešit. Problém měla způsobovat baterie od jednoho ze dvou dodavatelů. Vadné tak měly být jen některé série přístrojů, distribuované především v USA a v Evropě. Telefon se dočkal zákazu používání na palubě letadel nebo výletních lodí. Samsung okamžitě přerušil prodej a začal přístroje stahovat na výměnu za bezvadné. Jenže se ukázalo, že problém přetrvával i u vyměněných kusů. A to byl definitivní konec nejlepšího smartphonu současnosti.
Seběhlo se to strašně rychle. V neděli američtí operátoři oznámili, že Note 7 stahují z prodeje. V pondělí reagoval Samsung přerušením prodeje i výroby. A v úterý oznámil, že stahuje od zákazníků všechny přístroje a výrobu definitivně ukončuje. Note 7 tak měl jepičí život. Oficiální premiéru si odbyl 2. srpna, začal se prodávat 19. srpna v Jižní Koreji a přežil jen do 11. října. Třeba na českém trhu se dostal jen do předprodeje, na pultech prodejen nakonec vůbec nebyl. V Česku se tak prodalo do tisíce kusů tohoto přístroje. Pro Samsung je velmi nepříjemné, že Note 7 měl být topmodelem značky a také soupeřem pro nedávno představený iPhone 7.
Stažení Notu 7 z prodeje i výroby je pravděpodobně největší průšvih ve světě spotřební elektroniky. Šéf největšího amerického operátora Verizon Lowell McAdam prohlásil, že nikdy neviděl takové masivní stažení z prodeje, jako je toto. V historii najdeme hodně příkladů, kdy se některý výrobek nepovedl, nebo o něj nebyl žádný zájem, a tak na něm výrobci prodělali miliardy dolarů. Ale žádný nebyl tak „výbušný“ jako Note 7. Samsung se tak musí potýkat nejen s důvěrou zákazníků, ale musí čelit i nepříjemnostem na finančních trzích.
Co se vlastně stalo?Krátce po vypuknutí kauzy vydal Samsung prohlášení, že problematické jsou baterie od jednoho ze dvou dodavatelů. Paradoxně to bylo od dceřiné firmy Samsungu. Třeba přístroje pro čínský trh měly podle původních informací výhradně baterie od druhého výrobce a problémy s nimi nebyly. Logicky se tak předpokládalo, že do vyměněných přístrojů dá Samsung baterie od druhého výrobce. Jenže problém přetrvával, a tak je otázkou, jestli byl problém jen v baterii. Spekuluje se, že problematické jsou i konektory baterie a elektronika, která řídí napájení. Výrobci se snaží v nových modelech zkrátit nabíjení na co nejkratší dobu. A je možné, že to Samsung přehnal. Doufejme, že chybu přizná a zveřejní ji. Další spekulace míří k použité čipové sadě. Samsung tradičně používá své procesory Exynos (například v Evropě) a čipy Qualcomm Snapdragon (USA, Asie). A nejvíce případů vzplanutí se týká druhé varianty. Je tedy možné, že kombinace čipové sady a baterie mohla být příčinou problému. |
Akcie Samsungu v úterý na kauzu s Notem 7 reagovaly poklesem o jedenáct procent procent za poslední týden. Celá kauza by mohla Samsung stát 17 miliard dolarů, tedy asi 415 miliard korun. Firma pro akciové trhy snížila odhad čtvrtletního zisku o 2,3 miliardy dolarů na 4,6 miliardy dolarů. Současně Samsung odhaduje, že mu ve třetím čtvrtletí klesnou tržby o 1,7 miliardy dolarů. Na druhou stranu jsou akcie Samsungu i po poklesu z tohoto týdne o více než 20 procent výše než na začátku roku. A firma je natolik finančně silná, že problém ustojí.
Pokud tedy přesvědčí zákazníky, že problém se již nebude opakovat. „Je dobré, že Samsung učinil ohledně Notu 7 rázné rozhodnutí. Situace však vyvolává znepokojení, protože lidé neznají příčinu problému,“ uvedl jeden z analytiků investiční společnosti IBK Asset Management, která je akcionářem Samsungu. „Je třeba, aby Samsung poskytl vysvětlení, díky kterému by spotřebitelé pochopili, že u dalších modelů tento problém nenastane,“ dodal.
Najít podobný případ se stahováním produktu, jako má Samsung s Notem 7, je poměrně obtížné. Asi nejblíže je problém Sony z roku 2006. Tedy musel japonský gigant stáhnout téměř 10 milionů baterií pro notebooky, protože se v několika případech baterie přehřívaly a začaly hořet. Problém se netýkal jen notebooků od Sony, ale i přístrojů od Dellu, Toshiby nebo Applu. Tenkrát se však vyměňovaly jen baterie, stejně jako o rok později, kdy Nokia musela z podobných důvodů vyměnit 46 milionů baterií v mnoha svých modelech. Firmy tyto kauzy přežily. Výhodou totiž bylo, že k výměně docházelo postupně a zákazníci nemuseli vracet celý přístroj. Nutno dodat, že Nokia pak s mobily fakticky skončila a Sony svůj byznys s notebooky prodalo. Ale to už mělo jiné důvody než uvedené kauzy s bateriemi.
Spěchalo se?Note 7 sice Samsung představil v očekávaném termínu na přelomu srpna a září, ale je velmi pravděpodobné, že spěchal s uvedením na trh, aby se telefon začal prodávat před konkurenčním iPhonem. Ten Apple představil na začátku září a následně ho začal po týdnu prodávat. Samsung tak sice stihl prodej zahájit dříve, ale nakonec nevyhrál. A je možné, že díky spěchu nestačil produkt doladit. Cena? 17 miliard dolarů. |
Note 7 vydržel na trhu přibližně 50 dnů. Ještě kratší životnost se uvádí u neúspěšného tabletu HP TouchPad, který se oficiálně prodával jen 46 dnů. Jenže TouchPad byl jen nepovedeným přístrojem, o který nebyl zájem. HP na něm sice prodělalo miliardy dolarů, ale nemuselo zásadně řešit důvěru zákazníků. Podobně neúspěšný byl i hudební přehrávač Zune od Microsoftu nebo v devadesátých letech Newton MessagePad od Applu. Vzpomenout můžeme i akvizici Nokie Microsoftem. Microsoft za nepovedenou akvizici odepsal přes sedm miliard dolarů a s mobily letos v podstatě skončil. I on musel čistit sklady a své topmodely vyprodával letos za poloviční ceny nebo v USA přidával druhý přístroj zdarma.
Bezpečnostní problémy s následnými opravami jsou noční můrou automobilek. U Fordu si jistě dobře pamatují kauzu ze sedmdesátých let, kdy musel vyměnit palivovou nádrž u 1,5 milionu modelů Pinto. Navíc musel platit stovky milionů dolarů obětem fatálních nehod. V Pintech zemřelo přes 900 lidí, když se po nárazu do zadní části vozu vzňala palivová nádrž.
V roce 2012 musela Toyota zaplatit americkým úřadům pokutu 1,2 miliardy dolarů za kauzu samozrychlujících aut. Toyota nejdříve tvrdila, že za problém mohou sami řidiči, aby nakonec musela opravit 9,3 milionu aut po celém světě a ještě musela postiženým řidičům vyplácet odškodnění. Kauza stála Toyotu místo největšího světového producenta aut, které převzal Volkswagen.
Jenže zásadní kauza čekala i na něj. Známá kauza Dieselgate (speciál k tématu zde) sice není o bezpečnosti, ale o emisích dieselových motorů prodávaných na americkém trhu, dopad na firmu je však stejný, ne-li závažnější. Kauza bude stát Volkswagen minimálně 17 miliard dolarů, což je odhad z letošního léta a bude muset upravovat auta po celém světě.
Už několik let pak trvají problémy japonského výrobce airbagů Takata (více zde). Postiženo může být až 30 milionů aut po celém světě.
