Hlavním důvodem, proč referenti patentového úřadu žádost Googlu zamítli, je riziko záměny s již existujícími známkami, které toto slovo používají. Druhou námitkou bylo upozornění, že slovo Glass je popisným pojmem, tedy slovem obecného významu. A na taková slova nelze podle federálního zákonu uplatnit ochrannou známku.
Zatím jen pro vyvolenéGoogle prodal již přibližně 10 tisíc chytrých brýlí s pořizovací cenou 1 500 dolarů za kus (přibližně 30 tisíc korun). V rámci programu Glass Explorer je získali vývojáři a osoby s pozvánkou. Blíže neurčené množství pak bylo v úterý 15. dubna k dispozici široké veřejnosti. Opět však pouze osobám s doručovací adresou v USA. Objednat bylo možné i provedení se slunečními skly či obroučky pro dioptrická skla (více čtěte zde). Datum zahájení volného prodeje Google dosud neoznámil. Podle spekulací by se tak mělo stát již během tohoto roku. |
Google se však nehodlá vzdát. Letos v březnu tak právníci společnosti patentovému úřadu odeslali dopis, v němž žádost o ochrannou známku obhajují. Dokument má neuvěřitelných 1 928 stran. Pro zpochybnění obavy úřadu, že by ochranná známka mohla mást spotřebitele, totiž právníci hojně využili dosavadní medializace chytrých brýlí. Na 1 900 stránkách tak úředníkům předkládají pouze úryvky z již publikovaných článků, v nichž sami autoři k pojmenování brýlí často používají jednoslovný název Glass.
Pro Google by nyní bylo mnohem jednodušší, pokud by jako oficiální název chytrých brýlí používal již vlastněnou ochrannou známku Google Glass. Podle washingtonského právníka Joshe Gerbena, který se specializuje na ochranné známky, přitom společnost k jednoslovnému pojmenování produktu registraci nutně nepotřebuje. V takovém případě by však případné soudní spory kvůli zneužití názvu byly pro Google výrazně složitější. Podle Gerbena má jednoslovný název zjevné marketingové výhody.
