HTC se nachází v nezáviděníhodné pozici. Nebýt prodeje podílu v hudební firmě Beats, namísto zisku 10 milionů dolarů by společnost ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013 vykázala ztrátu 52 milionů dolarů, tedy přes miliardu korun. Jde o druhou provozní ztrátu za sebou. HTC chce tento trend zvrátit a to tím, že (opět) změní strategii.
Zatímco smartphony zaznamenávají boom, HTC, které na tomto poli patřilo k průkopníkům, se nedaří zvyšovat prodeje tak, jako mnohým jiným soupeřům. Firma, která bývala před lety pasována na černého koně v závodu o tržní podíl, patří dnes k malým výrobcům, jakých existuje nepočítaně. Vloni se tedy firma rozhodla vsadit vše na jednu kartu – vlajkovou loď One a odvozené modely One mini a One max. Ty měly napodobit úspěch Samsungu a jeho top řady Galaxy S nebo Applu a jeho iPhonů.
Důraz na levnější modely
Jenže se tak nestalo. A proto teď, krátce před uvedením nástupce One, přichází další půlobrat. Tentokrát se chce HTC soustředit na cenově dostupnější modely. A také vylepšený marketing. Jenže průšvih je, že obojí v podstatě už HTC má, respektive snažilo se o to. A třeba prezentace firmy na veletrhu MWC v Barceloně v podstatě žádný posun nepřinesla.
Tchajwanská společnost nikdy nevyráběla levné telefony a ani současná „změna strategie“ neznamená posun tímto směrem. Firma chce podle slov svého šéfa, Petera Choua, jen vybudovat atraktivnější portfolio ve střední a nižší střední třídě, tento posun mají představovat už v Barceloně uvedené typy Desire 816 a Desire 610.
Souhlasíme s tím, že HTC potřebuje i v nižší cenové hladině podobně výrazný model, jakým je současný top-model One a jeho odvozeniny. Jenže k tomu není potřeba ohlašovat změny strategie, stačilo, kdyby firma nepředváděla jeden typ Desire za druhým a modelové řadě vetkla nějaký řád a smysl už před mnoha měsíci. Takhle nabízí HTC v nižších třídách více než tucet různých modelů, výrazný z nich není prakticky žádný. A novinky na tom nic nemění.
Maskuje potíže
Nedávná prohlášení čelních představitelů HTC mají možná za úkol pouze maskovat velké potíže firmy. Už před časem se proslýchalo, že od HTC odešla řada důležitých a talentovaných inženýrů, což se může projevit na míře inovací budoucích modelů. Ostatně ani nové One, které se představí za pár dnů, žádnou revoluci nepřinese. Na obranu HTC je však nutné říci, že revoluční zatím není žádný z nových letošních top-modelů.
Možná ještě větším problémem než zdroje lidské mohou být zdroje materiální. Firma totiž byla donedávna zvyklá na to, že jí dodavatelé ochotně dodávali ty nejlepší komponenty a z toho mohly těžit špičkové modely. Jenže s tím, jak klesá význam HTC jako hráče na globálním trhu se smartphony, také klesá jeho význam jako zákazníka výrobců komponent. Znát to částečně mohlo být už na zpožděném uvedení loňského modelu One do prodeje, i když tady byly potíže i čistě výrobního charakteru.
Jenže potíže s dodavateli i vlastními inovacemi se mohou projevit u budoucích modelů. U nového One bude posun ve výbavě jen dílčí, podobně jako u Samsungu Galaxy S5 nebo Sony Xperia Z2. Jenže HTC by se potřebovalo zviditelnit nějakou "bombou".
Jistě, můžeme polemizovat o tom, jestli jsou revoluční vylepšení jako QHD displej nutná a uživatelé je nějak kladně pocítí. Na druhou stranu je jisté, že přístup „méně je více“ u modelu One výrobci v porovnání s konkurencí úplně nevyšel.
Neumí reklamu
Dalším problémem HTC je nefungující marketing. I ten chtěla firma v loňském roce výrazně vylepšit, namísto toho ovšem nejspíš jen velmi neefektivně utratila spoustu peněz. Velký kontrakt se sponzoringem UEFA ocení asi jenom fanoušci fotbalu a i u nich je otázkou, jaký má kampaň efekt.
A o nepochopitelných reklamách s Robertem Downeym Jr., které měly pozvednout upadající image značky především v USA, nelze říct už téměř nic pozitivního. Snad jen to, že mírně pozvedly povědomí o značce – ovšem spíše v negativním směru. Velká a nákladná kampaň byla spíše pro smích.
A když jsme letos v lednu navštívili Las Vegas a přilehlé okolí, po HTC jako by se slehla zem. Žádné reklamy, v obchodech zabírají místo tchajwanským telefonům přístroje značek jako jsou Huawei a Alcatel – a to si třeba Huawei stěžuje, že v USA nemůže prorazit a svou snahu nejspíš vzdá. Pro HTC přitom byl americký trh jedním z nejdůležitějších.
Kdo za to může
HTC podobně jako některé jiné firmy (Nokia, BlackBerry) nezachytilo správně moment prudkého nárůstu popularity chytrých telefonů. Ačkoli firma na tomto poli patřila mezi průkopníky, nechala se převálcovat řadou soupeřů. Z počátku šlo především o známé značky zavedených výrobců mobilů nebo elektroniky, později snadno HTC přeskočily čínské firmy Huawei, ZTE nebo Lenovo.
V poslední době ovšem tchajwanská firma podléhá i novým hráčům, rovněž především z Číny. Xiaomi, Meizu, Oppo a další značky začínají HTC dělat velké vrásky. Právě tyto firmy se navíc snaží přivlastnit si image inovátorů, která patřila HTC.
Určit jednoznačnou příčinu problémů HTC určitě není jednoduché. Kdyby bylo, už dávno by firma našla cestu ven. Nicméně je otázkou, proč po těch všech neúspěších v čele společnosti stojí ti lidé, kteří měli v době jejich vzniku zodpovědnost za chod firmy. Především kdysi energický a charismatický šéf a jeden z majitelů Peter Chou v poslední době působí unaveně a docela tápe.
Jistě, výměnou šéfa se nezachránila Nokia, nezachránilo se ani BlackBerry. Ovšem jestliže stávající vedení působí nejistě a je jasně zodpovědné za chybné kroky v nedávné minulosti, je výměna jednou z cest, o kterých by bylo vhodné uvažovat. Kdo ví, možná k výměně dojde, ale za trochu jiných okolností. V souvislosti s HTC se totiž často hovoří o možnosti, že společnost je zralá na převzetí. Kým, to můžeme jen spekulovat. Kandidátů může být celá řada, ale HTC není v podobné situaci samo. Ale jak ukázal nedávný prodej Motoroly Lenovu, řešení mohou být až překvapivě rychlá.
