RECENZE: Na dráze extáze, mimo ni slzení. Tak vypadá Gran Turismo

Kdykoli na tachometru naskočí tři sta kilometrů za hodinu, bere film Gran Turismo dech. Ale sotva motory utichnou, nastupuje unylá šablona spojující cestu za velkým snem s podnikovou reklamou.

Nejzajímavější na novince kin je fakt, že popisovaný příběh Janna Mardenborougha se opravdu stal. Mladík posedlý videoherní sérií Gran Turismo se od simulace závodů na monitoru probojoval v unikátní marketinkové soutěži až na okruhy skutečných profesionálních závodníků včetně Le Mans.

Navíc režisér Neill Blomkamp, který zazářil debutem District 9, jehož pokračování chystá, propojuje důvtipnými triky oba světy, když do obrazu reálných závodů dosazuje prvky z her či naopak kolem těla hráče buduje konstrukci vozu.

Adrenalinové opojení zkrátka podprahově účinkuje jako ve všech filmech založených na rychlých kolech; kdyby se film držel pouze bravurně nasnímaných akčních okamžiků, které přivádějí až k extázi, vešel by se do půldruhé hodiny a získal by vyšší hodnocení.

Jenže produkce musí nasytit vícero strávníků, jak výrobce herních konzolí PlayStation a automobilů značky Nissan, kteří za prosazením videohráčů do pravých závodů stáli, tak hollywoodské zákony příběhů podceňovaných outsiderů, kteří to natřou nadutým, bohatým a zákeřným hvězdám. K tomu jsou třeba základní položky sportovního žánru, půjčené z Kokosů na sněhu.

Bohužel tvůrci nepřevzali naprosto klíčovou přísadu, totiž humor. Zato nechybí rodinné zázemí v čele s otcem, který zprvu synovi nevěří, aby si nakonec v slzách padli do náruče (hraje ho Djimon Hounsou), dále zneuznaný, leč vynikající trenér ze staré poctivé školy, jehož představuje David Harbour, a přezíravý soupeř čili Josha Stradowski.

Nejslavnější jméno přidal Orlando Bloom v roli marketinkového specialisty a hlavní roli ztvárnil Archie Madekwe, známý ze Slunovratu. Šancím, aby se kterýkoli z herců výrazněji blýskl, ovšem zuby nehty brání scénář, založený na moudrých poučkách z motivačních příruček. Nadto nejen dramaturgický model, nýbrž také režijní styl vyprávění je přinejmenším na Blomkampa až nečekaně konvenční.

Zjednodušeně řečeno první část filmu Gran Turismo připomíná talentovou soutěž začínajících zpěváků Superstar, jež zahrnuje výběr, výcvik a postupné vyřazování adeptů, které náročný, leč spravedlivý trenér hodnotí v duchu drsných komentářů Pavola Habery.

Gran Turismo

55 %

Režie Neill Blomkamp, scénář Jason Hall, Zach Baylin, hrají Orlando Bloom, David Harbour, Archie Madekwe, Djimon Hounsou

Kinobox: 77 %

Jakmile dojde na přímé měření sil, ale také na strach z návratu na trať po děsivé havárii, zazní snad stokrát v různých obměnách chlapácké ujišťování „ty to dáš, ty to dokážeš, ty to zvládneš“.

Naštěstí samy závody jsou vždycky znovu napínavé, o hrozivém karambolu s autem jako by vztyčeným „na zadních“ nemluvě. Finále pak patří Le Mans se všemi příslušnými rituály od hymny a vlajky až po šampaňské vítězů, ale také s pocitově podmanivými záběry třeba během nočního deště.

Pro fanoušky zběsilých jízd, ať už se nacházejí přímo za volantem, na tribunách nebo s herní konzolí, má Gran Turismo jeden technický bonus navíc, totiž vskutku vynikající zvukovou stopu. Naneštěstí pro ostatní diváky však ani stáda koní pod kapotami nedokážou zakrýt dialogová klišé, kvůli nimž skutečný příběh působí jako obehraná pohádková smyšlenka.