RECENZE: Syčící žhavé zvony slouží ryzí filmařskou mši za Notre-Dame

Marná sláva, Jean-Jacques Annaud je opravdový filmař, takže co by v rukou jiného dunělo přebujelým hrdinským patosem, v pojetí francouzského veterána si novinka kin Notre-Dame v plamenech udržuje věcnost a krásu.

Byť krásu děsivou, protože do rekonstrukce boje o záchranu hořícího pařížského chrámu promítl Annaud vlastní fascinaci živlem, budícím strach i úžas zároveň.

Podstatné přitom je, že si Notre-Dame v plamenech v podstatě nevymýšlí, nevkládá do rámce skutečné události žádný fiktivní příběh, neřkuli romanci ve stylu Titaniku, dokonce se netváří ani jeho detektivka hledající viníka zkázy.

Podobá se spíše reportáži v přímém přenosu a v téměř reálném čase podvečerní mše před třemi lety, která se změnila v bitvu o zachování památné stavby z 12. století. Její střecha téměř zcela shořela, centrální sanktusová věž s menším zvonem se zřítila, propadla se část klenby.

Ale nikdo nezemřel a do bezpečí se podařilo dostat i většinu relikvií včetně trnové koruny Ježíše Krista, přestože během klíčových hodin jako by panoval jeden velký nekonečný zákon schválnosti. Annaud na základě ověřených faktů buduje trojúhelník nahodilosti, šlendriánu a profesionality.

Právě civilní ráz přidává snímku na působivosti jak thrillerové, tak obrazové. Nováček v místní požární hlídce se před vstupem s katedrálou vyfotí a než vstřebá všechny pokyny, dostane rovnou službu navíc. 

A zatímco turistické výpravy poslouchají údaje o slavném svatostánku od průvodců v několika jazycích, dělníci bezstarostně kouří na střeše, kam je dopravil zadrhávající výtah sršící jiskrami. Napětí vytváří už kontrast velebnosti chrámu se svícemi a jeho zašlého všednodenního zákulisí včetně holubích hnízd mezi zkratujícími dráty.

Režisérovi stačí čtvrthodinka, než se ukáže, že tentokrát nejde o další z věčných falešných poplachů, které zaměstnanci už neberou vážně, že na fotografiích v mobilních telefonech je opravdu vidět kouř a že návštěvníci mše, kteří se po zdánlivě zbytečné evakuaci do chrámu vrátili, budou muset ven podruhé.

Všechno jako by se spiklo: pařížské ulice jsou ucpané auty i zvědavci, takže požární vozy si těžko razí cestu, chybí správce sbírek, jenž zná kód trezoru, i klíč od zamčených dveří, kam hasiči, mezi nimi také nováčci, sotva vystoupali s výstrojí po úzkých točitých schodech.

Notre-Dame v plamenech

75 %

Francie, 2022, 110 min

Režie: Jean-Jacques Annaud

Scénář: Jean-Jacques Annaud, Thomas Bidegain

Hrají: Samuel Labarthe, Jeremie Laheurte, Élodie Navarre, Pierre Lottin, Jesuthasan Antonythasan, Chloé Jouannet, Maximilien Seweryn, Kevin Garnichat

Streamovací služby: HBO Max (CZ zvuk, titulky)

Kinobox: 67 %

IMDb: 6.4

Žádné zbytečné řeči, jen dřina, nejnutnější konverzace „Pálí se ti helma. - Tobě taky.“ a ďábelská nádhera olověných proudů, kterou zpět k próze vrací dělený obraz souběžných dějů s popelem, loděmi, drony, roboty.

Ač v detailech výstižný, není to film podle katastrofického střihu hollywoodských spektáklů. Blíží se k nim pouze pár motivů: orodující dívenka, poněkud rozvleklá, byť vzrušující epizoda s falzifikátem trnové koruny, zjevení prezidenta Macrona při vzniku dobrovolnického „komanda sebevrahů“ a zpravodajské reakce z celého světa.

OBRAZEM: Zkáza, beznaděj i velká odvaha. Notre-Dame během ničivého požáru

Silněji však hovoří slza olova stékající po tváři sochy Panny Marie, spontánní zpěv davů Zdrávas Maria, spojující manifestaci s modlitbou, a zvláštní zvuk, který se z oblaků páry line při hašení rozžhavených zvonů. I to je svým způsobem mše; ryze filmařské pozdvihování.