Řeč je o dvou čelných soupeřích nedělního večera. Ivan Trojan si ve snímku Viditelný svět zahrál dispečera na bratislavském letišti, podivína, který má dost společného s hercovými postavami v Samotářích i Příbězích obyčejného šílenství. V osamělé anonymitě sídliště zprvu jen pozoruje štěstí jiných. Jenže pak už mu nestačí dalekohled, chce blíž. Do cizích životů. A jde z něj strach.
Že Trojan dává chorobné posedlosti hrdiny lidsky uvěřitelný rozměr, je jedna ze silných přísad temného psychothrilleru, však má za roli festivalovou cenu s odůvodněním „za hrozivé a nezapomenutelné ztvárnění postavy, již bychom chtěli nenávidět a opovrhovat jí, ale zároveň nás svádí moc představivosti jejího zvráceného vesmíru“. Navíc jeho matku hraje skvělá Jana Hlaváčová.
Ale nebude to stačit, protože souběžně má televizní premiéru romantická komedie Po čem muži touží, kterou jen loni v kinech vidělo přes půl milionu diváků; paradoxně dvakrát více než její zjevnou americkou inspiraci Po čem ženy touží. Jiří Langmajer si ve slabé chvilce přeje být ženou, které prý mají život snazší, a ráno se probudí v těle Anny Polívkové.
Matematicky by se dalo odvodit, že Trojan, který na Anděla Páně 2 přilákal skoro přes 1,2 milionu lidí, pomůže i Viditelnému světu. Jenže televizní divák zvláště o nedělích nechce být rozdírán, nýbrž baven, takže vše nasvědčuje vítězství Langmajera v dámských lodičkách. I když ještě je tu Policie Modrava.
